Polská menšina v Česku spustila kampaň "Sázka na polskost". Pokud sčítání lidu neprokáže dostatek Poláků, hrozí menšině rušení dvojjazyčných cedulí i zánik škol.
Po loňské návštěvě prezidenta Václava Klause na Těšínsku sice ustalo ničení polských částí česko-polských cedulí na vjezdech do obcí, na nádražích či v ulicích, nyní však polskou komunitu čeká další "cedulová bitva".
Podle zákona o národnostních menšinách je možno dvojjazyčné nápisy na vjezdech do obcí a v názvech ulic zřizovat jen tam, kde menšina tvoří nejméně deset procent obyvatel. V místě pak může vzniknout výbor pro národnostní menšiny a jeho požadavek na dvojjazyčnost musí být vyslyšen. A právě výsledky sčítání lidu jsou jediným oficiálním výstupem o národnostním složení obyvatelstva: sčítání stanoví, kde výbory mohou vznikat a kde musí být rozpuštěny.
Poslední sčítání lidu z roku 2001 prokázalo osmitisícový úbytek občanů polské národnosti oproti sčítání lidu z roku 1991, konkrétně na 51 968 obyvatel. Pokud letošní březnové sčítání lidu ukáže podobný pokles, bude to pro polskou komunitu osudová rána.
Příklad. V Českém Těšíně, který je jakýmsi hlavním městem polské menšiny, se k polské národnosti hlásí 16 procent obyvatel. Pokud po letošním březnu ubude dalších osm procent Poláků, ztratí komunita právo na dvojjazyčná místopisná označení. Polské cedule, instalované v ulicích Českého Těšína teprve v roce 2009, přitom do loňského jara vyvolávaly vášně u českých šovinistů. Přes třicet polských tabulek bylo přemalováno, další ukradeny. Když nyní ataky nacionalistů jakžtakž ustaly, hrozí Českému Těšínu, že cedule bude odstraňovat dle zákona.
Předem prohraná "Sázka na polskost"
Minulý týden proto předseda menšinových Poláků Józef Szymeczek svolal do Třince konferenci, na které přednesl emotivní projev o sčítání lidu. "Sčítání lidu bylo spojeno už s největší událostí dějin, s narozením Ježíše Krista," připomněl silně věřící polské menšině Szymeczek. Podle tradice totiž těhotná Marie dorazila s Josefem do Betléma kvůli právě probíhajícímu povinnému sčítání lidu. I čeští Poláci teď zažijí historické sčítání lidu, které rozhodne o dalším postavení komunity.
Szymeczek spustil i kampaň "Postaw na Polskość", kterou lze přeložit jako "Sázka na polskost". Každý menšinový Polák má nyní možnost nosit na klopě placku, která propaguje jeho polské národní cítění. S úbytkem Poláků totiž nezmizí jen dvojjazyčné cedule. Může dojít i ke zkáze menšinového školství a zaniknout by mohla i jediná polská veřejně dotovaná stálá divadelní scéna mimo Polsko, která působí v Českém Těšíně. Ohrožen by byl o obdeník Głos Ludu, což jsou noviny rovněž žijící hlavně ze státních dotací.
Do Třince přijel i Ondřej Klipa z Rady vlády pro národnostní menšiny, který přiznal, že závislost menšin na výsledcích sčítání lidu je archaismem z devatenáctého století, dle kterého se už v západní Evropě neřídí jazyková ochrana menšin. "Ta musí být stavěna na konkrétních regionálních a historických souvislostech. Ovšem změna zákona o národnostních menšinách bude v Česku během na dlouho trať," přemítal v Třinci Klipa.
Jak se Češi zbavují historie
Jedno je jisté. Březnové sčítání lidu polské komunitě ublíží, neboť Poláků určitě nepřibylo. Navíc hrozivě postupuje asimilace nejmladší generace.
A z Prahy či z Ostravy před nadcházejícím sčítáním lidu žádná morální podpora polské komunity nepřichází. Spíš tichá radost, že Poláků zase ubude. Češi se totiž svých historických národností, s nimiž žili po staletí, zbavují bez větších výčitek. Po vyhnaných Němcích není téměř nikomu smutno a nikde není cítit žádný zvláštní stesk ani po vyvražděné židovské komunitě.
