Pravým důvodem, proč šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková patří k nejstřeženějším lidem v zemi, nejsou jen výhrůžky, jak zní oficiální zdůvodnění. On-line deník TÝDEN zjistil, že nejmocnější ženu v Česku se někdo pokusil zabít. Její služební auto kdosi vytlačoval z dálnice.
Útokem se zabývala na začátku dubna bezpečnostní rada státu pod vedením tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS). Její jednání bylo utajené, proto podrobnosti na povrch dosud nevyplavaly. Jeden z členů ochranné služby však on-line deníku TÝDEN.CZ prozradil, že právě pokus o fyzickou likvidaci Vitáskové byl tím pravým důvodem k její současné masivní ochraně.
"Při cestě po dálnici D1 mezi Prahou a Jihlavou se neznámý automobil snažil její služební vůz vytlačit mimo silnici. Stalo se to na začátku dubna," uvedl policista, jehož totožnost redakce zná. Případ údajně nyní vyšetřují kriminalisté i tajná služba. Policie nechce v této souvislosti vůbec nic sdělovat.
Sama Vitásková však na přímý dotaz on-line deníku TÝDEN incident nepopřela. Nejprve prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Chvojky vzkázala, že není vhodné, aby se k přesným důvodům své policejní ochranky vyjadřovala. Na přímou otázku ohledně pokusu ji zlikvidovat vytlačováním jejího vozu ze silnice pak sdělila: "Mám z titulu své funkce vůz s řidičem a v autě spím. Takže k tomu nemohu nic říct."
Šéfku ERÚ po incidentu už déle než čtvrt roku na každém kroku doprovází pět a často i více policejních bodyguardů v civilu. Deník Blesk uvedl, že Vitáskovou policisté doprovázejí v terénním mitsubishi a audi s kouřovými skly. Vitáskovou prý doprovází někdy až patnáct bodyguardů, patří tak k nejstřeženějším lidem v zemi. "Domluvili jsme si schůzku kvůli jednomu neziskovému projektu. Přišlo s ní pět mužů s odposlechy v uších a oblecích," popisuje svůj zážitek žena, která s Vitáskovou jednala zhruba před měsícem.
Solární baroni
Kdo by chtěl šéfku ERÚ zabít a proč? Leccos napoví, že po zmiňované dubnové schůzce bezpečnostní rady státu Petr Nečas hovořil o tom, že bezpečnostní složky mají prověřit okolnosti boomu solárního byznysu v Česku.
Podle některých informací z bezpečnostních složek mizí velká část z pětadvaceti miliard korun, které ročně pošle stát na podporu solárníků (protože ho k tomu zavazuje zákon), na účtech neznámých subjektů v zahraničí. Dlouhodobě se také spekuluje, že za mnohými projekty solárních elektráren stojí takzvaní kmotři i "bílí koně" nastrčení některými politiky.
Energetický regulační úřad se pod vedením Vitáskové pustil do rozsáhlých kontrol a začal prověřovat, jak se někteří solární baroni dostávali k včasnému připojení do sítě a tím i lepším dotovaným cenám. Na ERÚ byl vytvořen tým "Rychlé šípy" ke kontrolám licencí převážně velkých solárních elektráren s anonymními vlastníky.
Tento týden také Vitásková představila výsledky prvních třiceti kontrol. Na dva subjekty byl podán podnět k trestnímu řízení; v krajním případě jim má být odebrána licence.
Jména zatím šéfka ERÚ Alena Vitásková neuvedla. Podle ní se celý sektor vymkl kontrole a hrozí další zvyšování cen elektřiny pro spotřebitele. Vyzvala proto Poslaneckou sněmovnu, aby urychleně schválila iniciativu, díky níž by byla zastavena podpora nových solárních elektráren od roku 2014.
Na plný plyn
Vitásková však šlape na paty i dalším lidem a potenciálně velmi výnosným miliardovým investicím. Ostře se nyní vyjadřuje třeba o finanční podpoře bioplynových stanic, které se mají zapojovat do sítě v roce 2014. Podle Vitáskové hrozí velmi podobná situace jako se solárníky.
"Máme informace o tom, že se jako přes kopírák opakuje situace z roku 2009, kdy během politické krize nebyla včas přijata novela zákona o obnovitelných zdrojích a došlo k solárnímu boomu. Obáváme se, že tentokrát může stejná situace nastat s biometanovými stanicemi, které se mohou stát další velmi výnosnou investicí pro majitele výroben a velmi velkou zátěží pro spotřebitele," napsala Vitásková časopisu TÝDEN. "Proto varujeme před tím, aby se situace z roku 2009 neopakovala. Naše propočty říkají, že celkové vícenáklady mohou jen u těchto biometanových stanic dosáhnout až 500 miliard korun," doplnila.
