Rušení školních osnov vyšlo na miliardy korun, jejich plánovaná obnova vysaje z eráru podobnou sumu. Mnoho úředníků a učitelů má všeho po krk. Hovoří o jednom z nejpromyšlenějších tunelů v polistopadové éře.
Bývalý vrchní ředitel na ministerstvu školství Vladimír Krejčí zažil hned několik ministrů. "Jsem v penzi a cítím, že je potřeba říct to konečně nahlas. V případě reformy základního a středního školství šlo o podvod miliardových rozměrů. O naprosto účelové vyvádění státních financí pod rouškou zkvalitnění vzdělávání."
To zní jako šílená konspirační teorie. Ale fakta jsou jasná. Učitelé by dnes měli učit lépe a děti by měly být vzdělanější. Právě proto byla v roce 2004 spuštěna reforma, jež zrušila osnovy a donutila školy vést výuku podle vlastních vzdělávacích programů. Jenže opak je pravdou: školství dnes čelí poklesu úrovně znalostí žáků a učitelé rozčarování.
Na vině jsou podle Krejčího "ti, co tahají za nitky": "Protlačili za pomoci legislativy nový systém - reformu. Ale pozor, ne pro děti a učitele, ale primárně pro sebe." A podotýká: "Nedirigovali to ministři, kteří rychle přicházeli a odcházeli, ale parta lidí, která po léta kroužila kolem ministerstva a Národního ústavu odborného vzdělávání."
Učitelé dřeli zadarmo
Ale jak je možné, že rušení osnov vyšlo na miliardy? "Reforma, to nebylo jen následné vytváření školních vzdělávacích programů. Bylo třeba ji něčím podpořit - různými projekty, které by bez ní nikdy obhájit nešlo. Mám na mysli Internet do škol, budování školských portálů, tisíce studií, vytváření soustav kvalifikací, individuální projekty národní, k tomu připočtěte státní maturity a jednotné učňovské zkoušky," popisuje Krejčí s tím, že "na všem rejžovaly hlavně firmy, jež předražené projekty realizovaly, zatímco učitelé dřeli zadarmo".
Podobný názor má i zástupce vedoucí katedry české literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Hník, jenž má zkušenost rovněž s učitelováním na základní škole: "Ano, létaly v tom miliardy, peníze pro firmy. A výsledek ve školách? Celá reforma se zde zvrhla v papírování a naprosto se minula účinkem. Rozhodně nevedla k tomu, že by se ve výuce něco inovovalo." Kantoři byli podle Hníka demotivováni tím, co se po nich chtělo: "Museli nad rámec svého úvazku a bez jakéhokoli ohodnocení vytvářet školní programy, nadto nebyli k této činnosti odborně vyškoleni."
* Na kolik vyšly projekty v rámci reformy a jak to s nimi dopadlo?
* Jací lidé měli na ministerstvu vliv a kde pracují dnes?
* Návrat zpět k osnovám, anebo nové kšefty?
* Zruší se státní maturity?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v aktuálním čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 28. ledna 2013.
