Změny ve financování škol jsou kontraproduktivní, mnoho vesnických škol by zaniklo. Na setkání Stálé konference asociací ve vzdělávání se na tom shodli odborníci na vzdělávání spolu se zástupci měst a obcí. Ministerstvo školství chce reformou zabránit poloprázdným školám. Proto plánuje nastavit optimální počet žáků ve třídě, například čtyřiadvacet. Školy, které budou mít méně dětí, by pak dostaly méně peněz.
Nyní je nastaven minimální počet žáků ve třídě na 17, venkovské školy, kam chodí méně dětí, pak dotuje obec. Kdyby se však optimální počet žáků ve třídě zvýšil na 24, zasáhlo by to více škol. "Ministerstvo zatím nemá propočítány dopady, hranice optimálního počtu žáků totiž ještě není pevně stanovena," uvedl na dotaz Vlastimil Finke z ministerstva.
Okolo Prahy by zaniklo 265 škol
"Ve Středočeském kraji by to dopadlo na 265 škol," tvrdí například starosta obce Kamýk Petr Halada, který si propočítal, kolik škol nesplňuje uvažovanou normu 24 žáků. Propočty už si udělaly i školské odbory, podle jejich zástupce Stanislava Kutálka by při novém systému financování zůstaly například v okrese Rakovník jen čtyři městské školy. Ostatní venkovské by prý musely zrušit druhý stupeň a staly by se z nich malotřídky.
Už nyní totiž obce s malým počtem dětí na školy doplácejí, větší finanční zátěž by mnoho z nich nezvládlo. "Máme rozpočet obce 12 milionů, šestina jde do školy," upozornila třeba zastupitelka obce Postupice na Benešovsku Jana Jíšová. Obce však zpravidla o zachování školy velmi stojí, bez školy se prý z vesnice vytratí život a stane se z ní "rekreační oblast".
"Žák = jednotka pro přívod peněz"
"Tento systém žáka staví do role jednotky pro přívod peněz," kritizoval současné rozdělování peněz na hlavu Vlastimil Finke z ministerstva s tím, že každý žák tak s sebou "nese" třeba 50 tisíc korun do rozpočtu školy. Úřad chce změnami financování reagovat i na demografický propad. V září sice do základních škol nastoupilo o šest tisíc dětí víc než loni, ale v předchozích letech žáků pokaždé ubývalo.
Nový systém také počítá se sjednocením sazeb pro žáky jednotlivých typů škol. Nyní totiž peníze od ministerstva přerozdělují kraje, a často tak podle ministerstva dotují slabé školy na úkor dobře fungujících. To znamená, že základní škola v jednom kraji má na žáka třeba 22 tisíc korun a škola v jiném kraji třeba 40 tisíc korun. Tyto normativy se navíc každý rok mění a pro ředitele je pak těžké finančně plánovat.
Podle Finkeho dá reforma ředitelům kromě finanční jistoty i volné ruce v nakládání s penězi. "Aby si sám rozhodl, jestli použije o pět tisíc korun víc na pomůcky, nebo jestli je použije někomu na odměny," vysvětlil. Změny by podle plánů ministerstva měly začít platit v roce 2013.
