Kdo si zapomněl podat přihlášku na univerzitu nebo neuspěl u přijímaček, letos dostane druhou šanci. Školy, včetně těch prestižních, se totiž potýkají s nedostatkem uchazečů. Otevírají proto druhá kola přijímacích řízení.
Osmnáctiletá Jolanda Nováková z Brna se tak usilovně učila k maturitě, že ve stresu úplně zapomněla na podání přihlášky na vysokou školu. Když si to uvědomila, bylo pozdě. Poslední týdny se proto utápěla v představách, že místo dalšího studia češtiny skončí někde na brigádě. Nejen jí, ale i dalším tisícům mladých lidí s podobnou potíží ovšem v červnu svitla naděje. Vysoké školy nenaplnily kapacity a otevřely druhá kola přijímacích řízení.
Situace z minulých let, kdy "zbytkových" oborů bylo jen pár a nebylo z čeho vybírat, se letos neopakuje. Naopak, nabídka je široká a ukrývá i prestižní obory, na které se dříve stály fronty, jako například psychologie či cestovní ruch.
Časopis TÝDEN ve velké anketě oslovil všechny vysoké školy v Česku, celkem tedy 72 vzdělávacích institucí, a na dalších stranách přináší ucelený přehled stále otevřených oborů. Výsledek ankety je překvapivý. Volná studijní místa jdou do tisíců, zatímco před pouhými třemi roky touto dobou činily jen několik set. Volná místa navíc ve většině případů nabízejí veřejné vysoké školy (nikoli soukromé, jak by se dalo čekat). Ve velkém stále nabírají i největší univerzity, a to jak do technických, tak humanitních oborů.
Problémem je financování
Proč tomu tak je? Jak už to tak bývá, za vším jsou peníze. "Veřejné vysoké školy jsou dnes placené tak, že dostávají peníze na hlavu studenta, což znamená, že jsou přímo závislé na jejich počtu," vysvětluje Bohumil Kartous ze sdružení EDUin, které se školstvím odborně zabývá. Stát prý navíc nemá dostatečné páky, jak školy a počet míst na nich účinně omezovat. Vzniká tak situace, kdy míst pro studenty je v řadě krajů reálně víc než samotných uchazečů.
"Proto se otevírají druhá a další kola přijímacích řízení. Školy se tak přirozeně brání tomu, aby snižovaly počty studentů. Znamenalo by to méně peněz od státu a v důsledku i propouštění," zdůvodňuje expert. Nejde přitom o malou částku. Jen letos stát do vysokého školství nalil 22 miliard korun, v dalších letech se očekává obdobné číslo.
Každá škola se snaží ukořistit co největší díl a jinak než přes studenty to nejde. Jenže rok 2015 je v tomto ohledu pro vzdělávací instituce extrémně kritický. Podle demografických analýz je letos nejnižší počet mladých lidí, kteří by teoreticky mohli na vysoké školy nastoupit. A ani v dalších letech to nebude o moc lepší. "Nějaký nárůst uchazečů se dá očekávat, ale situaci to dramaticky nezmění," říká Kartous.
Seznam soukromých vysokých škol:
Celý článek čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 8. června 2015.
