Přehled TÝDNE
Kde studovat. Žebříček nejlepších vysokých škol v Česku

Na řadě velkých univerzit už odpočítávají poslední dny do uzavření přihlášek. Vybrat správnou vysokou školu není jednoduché. Jakou nakonec zvolit? Pomůžeme vám. Na základě velkého zájmu zveřejňujeme žebříčky nejlepších vysokých škol podle časopisu TÝDEN v plném rozsahu.

Největší školy, jako je Univerzita Karlova v Praze či Masarykova univerzita v Brně, již na řadě fakult příjem dalších přihlášek zastavily. Zájemci ale nemusí propadat beznaději. Je velmi pravděpodobné, že se některé obory nenaplní a instituce v následujících měsících vyhlásí druhá kola.

Je jich trochu moc

V České republice je aktuálně zaregistrováno celkem 74 vysokých škol. Experti se shodují, že jde o extrémně vysoké číslo. Demografická křivka hovoří jasně: mladých lidí ubývá, kapacity ale zůstávají stejné, což vede k tomu, že vzdělávací instituce nabízejí více míst, než je uchazečů. Značná část škol už si ani nedělá starosti s pořádáním přijímacích zkoušek. Stačí úspěch u maturity. Na snadnost přijetí si ale dávejte pozor a myslete dopředu.

"Zaměstnavatele stále více zajímá nejen to, zda má uchazeč o práci vysokoškolský titul, ale i odkud ho má a zda je škola kvalitní," říká Zuzana Lincová z kariérního portálu Profesia.cz.

K tomu přispěl nejen fakt, že vysokou školu bude zanedlouho mít už šedesát procent mladých, ale i skandály, které české školství v nedávné minulosti pořádně poškodily. Dodnes je symbolem nekvality Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, u níž byly odhaleny případy obdivuhodně rychle získaných titulů, nebo soukromá Univerzita Jana Amose Komenského v Praze, jež měla problém s nedostatkem učitelů a hrozilo jí zavření. Jak ale poznat kvalitní školu?

Unikátní výsledky

Časopis TÝDEN vůbec poprvé přinesl ucelený žebříček škol, který rozděluje vzdělávací instituce do kategorií podle jednotlivých vědních disciplín a hodnotí je na základě vybraných kritérií. Na rozdíl od dosavadních hodnocení v tisku šla srovnání škol více do hloubky a byla do nich zahrnuta i soukromá zařízení.

Zajímal nás například nejen prostý počet akademických pracovníků, ale vyžadovali jsme po fakultách jen ty s relevantní vědeckou hodností a pracovním úvazkem ve výši minimálně 0,7. Díky tomu jsou výsledky očištěny o takzvané agenturní pedagogy, kteří na škole odučí třeba jen jednu hodinu a dále se do jejího chodu nezapojují. 

"Náš časopis při získávání dat postupoval striktně ve spolupráci se školami samými, což se velmi kladně podepisuje pod výsledná hodnocení. Instituce respektovaly, že o informace o jejich chodu žádáme ve veřejném zájmu," říká ke spolupráci se školami Daniel Köppl, výkonný ředitel vydavatelství Empresa Media, do jehož portfolia spadá i časopis TÝDEN. Jak rozsáhlé srovnání dopadlo?

Nejlepší ekonomka? Liberec

Velký konkurenční boj zuří například v oblasti ekonomických věd. Prvenství si nakonec vybojovala Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci. Dařilo se jí v kritériích, jako je personální stav nebo vnější hodnocení; škola nečelila žádnému skandálu, v posledních letech se navíc velmi zlepšila ve vykazování vědy a daří se jí prodlužovat akreditace či získávat nové.

"Jsme vděčni za každou zpětnou vazbu a hodnocení. Pokud je negativní, hledáme cesty, jak se zlepšit. Když je dobré, jako v tomto případě, tak nás to motivuje, abychom si takové ocenění zasloužili i příště," uvedl v reakci na vítězství v žebříčku Jaroslav Demel, proděkan pro vnější vztahy.

Na druhém místě skončila Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, třetí místo obsadila Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Skvělé lékařství

Lékařské a zdravotnické fakulty dopadly všechny nadprůměrně. Mohou se pochlubit skvělými odborníky, vynikající je jejich vědecká činnost. Neklesá ani zájem o studium lékařských věd. První místo v žebříčku obsadila Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, která tak potvrdila status elitní školy se vším, co k tomu patří. O zdejší studium má zájem velké množství lidí, přesto fakulta nepodléhá tlaku na zvýšení kapacity a zůstává výběrová. Nemá problémy s výukou, vykazuje mnoho vědeckých výstupů. Další příčky obsadily pražské lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Vojáci excelují

Univerzitě obrany spadající pod Ministerstvo obrany ČR se dařilo i v další kategorii. Zvítězila v sekci škol zabývajících se obory právo a bezpečnost. Následovaly ji právnické fakulty v Brně a Praze. Pozitivně lze v této kategorii vnímat, že se do vítězné pětice probojovala i jedna soukromá škola: pražský CEVRO Institut.

Ve výsledném žebříčku naopak vůbec nenajdeme Policejní akademii v Praze. Proč? V tomto případě platí, že často je zajímavé nejen to, jak hodnocení dopadne, ale také to, které školy zařazení do něj odmítnou. TÝDEN při získávání dat postupoval striktně ve spolupráci se školami samými. O informace jsme žádali ve veřejném zájmu. U státních a veřejných vysokých škol je to nezpochybnitelné - instituce jsou financovány zejména z veřejných zdrojů a musí být transparentní. Soukromé školy mají v tomto případě statut odlišný, nicméně většinou data dodaly.

Kde si dát pozor

Přesto se stalo, že dokonce tři veřejné a jedna státní škola se žebříčku odmítly zúčastnit. Slezská univerzita v Opavě alespoň dodala data (pouze nechtěla být v hodnocení zmíněna), Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice a Policejní akademie ČR odmítly cokoli poskytnout.

Vedení akademie se například již dříve ostře vymezilo proti každému, kdo o chod školy projevil zájem. V rozhovoru pro média si rektor Josef Salač stěžoval na loňskou kontrolu Akreditační komise ČR, jejímž posláním je pečovat o kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Bránil se také kontrole z ministerstva vnitra, jež Policejní akademii zřizuje a platí její provoz. Ačkoli nakonec zmíněné kontroly dopadly poměrně dobře, akademie se od té doby veřejného života straní.

I Univerzita Palackého má pořádný škraloup. Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval problémy s nakládáním s dotacemi v případě tří tamních vědeckých center. V tomto případě instituci hrozilo, že bude muset část dotací vrátit. Data nedodala ani soukromá Univerzita J. A. Komenského v Praze (UJAK), dlouhodobě kritizovaná Akreditační komisí ČR.

Dodejme, že žebříček TÝDNE je pouze orientačním hodnocením sloužícím jako pomůcka při volbě studia. Jedinou institucí, která má ze zákona pravomoc vysoké školy posuzovat, je Akreditační komise ČR.

Nejlepší vysoké školy v osmi kategoriích dle vědního zaměření

Jak jsme měřili

Zájem o fakultu/školu Porovnávali jsme kritéria, jako je šance na přijetí, jež byla vypočítána jako poměr mezi zaslanými přihláškami a přijatými uchazeči, a dále počet zapsaných studentů. Čím větší byl rozdíl mezi přihlášenými a přijatými a čím vyšší bylo procento zapsaných studentů (počítáno z přijatých), tím více škola obdržela bodů. Nejlepší výsledek byl ohodnocen plným počtem bodů, zbytek v přímé úměře. Pedagogové Sleduje kvalitu školy v oblasti výuky a vědy po personální stránce. Klíčovým ukazatelem jsou vyučující s hodnostmi Ph. D., docent a profesor v pracovním úvazku min. 0,7 vč. Vyřazeni tedy byli učitelé působící pouze "agenturně", na miniúvazky a dohody, kteří se do života školy takřka nezapojují. Sledovali jsme poměr mezi celkovým počtem studentů bakalářských, kontinuálních magisterských studentů a počtem učitelů. Čím méně studentů připadá na jednoho vyučujícího, tím lépe se škola umístila. Nejlepší výsledek byl ohodnocen plným počtem bodů, zbytek v přímé úměře. Věda Vycházeli jsme z počtu takzvaných RIV bodů, které fakulta/vysoká škola získává za odborné publikace, články, významné granty a další vědeckou činnost. Počty těchto bodů zveřejňuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace a jsou veřejně dostupné. Sledováno je i zapojení do právě běžících grantů. Klíčovým aspektem hodnocení je účast fakulty/školy ve významných zahraničních grantech, čímž je sledováno i zapojení vysoké školy v mezinárodním měřítku. Čím více RIV bodů připadá na jednoho pracovníka s hodností Ph. D., docenta či profesora a čím více grantů fakulta/škola řeší, tím výše se umístila. Vnější hodnocení Sleduje zařazení školy v prestižním zahraničním žebříčku CWUR a dále hodnocení Akreditační komisí České republiky. Vedle posledních komplexních hodnocení komisí sleduje i úspěšnost fakulty/školy v jednotlivých akreditačních řízeních. Čím úspěšnější fakulta/škola je v získávání/prodlužování akreditací, tím vyšší počet bodů získala. Nejlepší výsledek byl ohodnocen plným počtem bodů, zbytek přímo úměrně. Za každou oblast může fakulta/škola získat pět bodů, celkem tedy maximálně dvacet. Čím více bodů získala, tím lepšího umístění v žebříčku dosáhla.