Selektivita vzdělávání
Mezi českými školami jsou výrazné rozdíly

Srovnání PISA 2015 potvrdilo, že jsou v Česku mezi jednotlivými školami velké rozdíly. Svědčí to o selektivitě systému, protože pro výsledek vzdělávání hraje důležitou roli, jakou konkrétní školu žák navštěvuje. Úspěšnější přitom byly při testování státy s méně selektivním vzdělávacím systém, uvedl na tiskové konferenci ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Existence různě zaměřených základních škol a víceletých gymnázií vede k vytváření homogenních tříd. Rozdíly mezi žáky uvnitř jedné školy nejsou příliš velké, ale výrazné jsou v Česku rozdíly mezi školami. "Existence velkých rozdílů mezi školami není pro vzdělávací systém příznivá, neboť svědčí o selektivitě vzdělávacího systému, což je v přímém rozporu s politikou rovných vzdělávacích příležitostí," uvedla Česká školní inspekce v národní zprávě prezentující výsledky srovnání PISA 2015.

V osmi ze 32 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou rozdíly mezi školami větší než v Česku. Jde například o Maďarsko, Německo nebo Rakousko.

Nejmenší rozdíly mezi školami byly na Islandu, ve Finsku a v Norsku. Státy s nejmenšími rozdíly mezi školami jsou významně zastoupeny mezi zeměmi s nadprůměrnými až vynikajícími výsledky. "Čili efektivita jejich vzdělávacího systému je daleko vyšší než u systémů, které vykazují výraznější selektivitu, kam bohužel patří i Česká republika," řekl Zatloukal.

Náměstek ministryně školství Stanislav Štech uvedl, že možnou cestou ke zmírnění selektivity českého vzdělávacího systému by mohla být podpora běžných základních škol, aby rodiče neměli zájem hledat v době povinné školní docházky jiné vzdělávací cesty. Ovlivňování vzdělávací soustavy politickou cestou považuje za "nesmírně riskantní". Mohlo by to spočívat v nepodporování dalších soukromých a komunitních škol nebo víceletých gymnázií. "To je politické opatření, kdy by byli ti, co by to zavedli, obviňováni z nějakého centralistického ovlivňování," řekl. Doplnil však, že i data českých výzkumníků ukazují, že diferenciace na úrovni základního vzdělávání je velký problém.

Rozdíly v průměrném socioekonomickém a kulturním zázemí žáků do jisté míry ovlivňují výsledky v jednotlivých krajích. Nejslabší byli v testech žáci Karlovarského kraje, statisticky srovnatelného výsledku měli jen jejich vrstevníci v Ústeckém kraji. Nejúspěšnější byli žáci pražských škol. Srovnatelné s nimi byly děti v Libereckém, Královéhradeckém a Plzeňském kraji.