Ministr školství Petr Fiala se rozhodl stáhnout návrh kontroverzní reformy vysokých škol. Reformní změny neupraví nový zákon, ale jen novela nynějšího vysokoškolského zákona. Návrh druhého sporného zákona o finanční pomoci studentům ministr přepracuje, norma nebude už vázána na školné. Fiala to oznámil novinářům po jednání s rektory.
"Školné jako takové nebo jeho zavedení není v programu této vlády," řekl. Dodal, že však uvažuje o zavedení takzvaného zápisného.To by mohlo být zavedeno v rámci reformy takzvané poplatkové agendy, tedy nejrůznějších poplatků, které studenti škole hradí. Už dříve se mluvilo o výši zápisného v řádech několika tisíc korun.
Fialovy plány podpořil dnes premiér Nečas, novela zákona o vysokých školách je podle něj nyní vhodnější než nový zákon i z časových důvodů. "Chceme tak odblokovat stav, kdy se proces schvalovaní reformy zbrzdil a zcela zastavil. Pan ministr také reaguje na koaliční dohodu, že finanční spoluúčast studentů nelze v tomto volebním období řešit školným, ale je nutné najít jiné možnosti za jasných souvisejících podmínek. O tom povedeme následující jednání i s odbornou veřejností," sdělil Nečas.
Programové prohlášení vlády původně počítalo se zavedením takzvaného odloženého školného od akademického roku 2013/2014, maximálně ve výši 10 tisíc korun na jeden semestr. Prohlášení předpokládalo, že studenti budou mít možnost kvůli platbám uzavřít půjčku garantovanou státem.
Ministr se dnes s rektory vysokých škol dohodl také na tom, že jim ministerstvo v příštím akademickém roce zaplatí o pět procent studentů méně než v tomto roce. Do prvních ročníků by pak mělo nastoupit téměř o deset procent méně vysokoškoláků. Peníze bude úřad rozdělovat podle kvality škol, chce tak pozvednout úroveň vysokoškolského vzdělávání.
Návrhy, které by se měly dostat do novely, chce ministr ještě projednat se zástupci vysokých škol, stejně jako návrh zákona o finanční pomoci studentů. "Nebude vázán na školné a jeho cílem bude výlučně zajištění možnosti půjček na životní náklady v době vysokoškolského studia," sdělilo ministerstvo. Co se týká novely vysokoškolského zákona, Fiala se zde chce s akademiky domluvit hlavně na novém systému zajišťování kvality vzdělávání.
"Deklaroval (ministr) to, že na základě dosavadních prací vznikne jakýsi katalog problémů nebo oblastí, které by mohly být k řešení, a tento s reprezentacemi (vysokých škol) probere a pokusíme se dojít k nějakému pokud možno konsenzu," nastínil budoucí spolupráci rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Václav Hampl.
Kdy by mohly změny začít platit, Fiala nechtěl odhadovat. Reforma se připravuje řadu let, ve svém programovém prohlášení se k ní zavázala i Nečasova vláda. Návrhy dvou sporných záměrů zákonů připravil Fialův předchůdce ve funkci Josef Dobeš (VV). Normy měly upravit fungování univerzit, školné, studijní spoření či půjčky na vzdělání. Podle akademiků by ale navrhované změny omezily samostatnost a samosprávu škol. Konaly se protesty. Kritikou nešetřila opozice, ani odbory. Sám Fiala ještě jako rektor Masarykovy univerzity záměry zákonů kritizoval.
