Loni se na vysokou nebo vyšší odbornou školu dostaly tři čtvrtiny všech přihlášených. Před deseti lety byla přitom jejich šance na úspěch jen něco přes padesát procent. Vyplývá ze statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV).
Školy navíc přijímají čím dál víc studentů. Jejich počet se od roku 1999 téměř zdvojnásobil. Největší zájem je stále o humanitní a ekonomické obory, následuje technika a pedagogika.
Na vysoké nebo vyšší odborné školy se loni hlásilo přes 156 tisíc uchazečů, přijato jich bylo 117 tisíc. Před deseti lety přitom do poslucháren zasedlo jen 61 150 nových studentů. Vysokoškolské studium je výrazně dostupnější především kvůli vzrůstající kapacitě a počtu škol.
ČTĚTE TAKÉ: České školství na chvostu, nejsou na něj peníze
Zakletá státní maturita. Zakázka s nulovou sankcí
Na studia, a to zejména v dálkové formě, se naopak hlásí čím dál víc lidí starších 30 let. "Důvodem je především povinné doplnění kvalifikace u určitých profesí, například u zdravotních sester, učitelů či policistů. Další příčinou je zřejmě současný světový trend celoživotního a dalšího vzdělávání," uvedli odborníci z ÚIV.
Dálkovou formu studia nabízejí ve velké míře hlavně soukromé vysoké školy. Ty ale loni přijaly jen 15 tisíc uchazečů, přes 91 procent všech zájemců bez rozdílu věku se hlásí na veřejné vysoké školy. V posledních šesti letech také trvale klesá zájem o vyšší odborné školy.
Kolem 29 procent zájemců se loni hlásilo na humanitní a společenskovědní obory, zhruba stejný počet chtěl studovat ekonomii. Na technické obory poslalo loni přihlášku 22 procent zájemců o studia, na pedagogické fakulty pak asi každý pátý uchazeč.
Ačkoliv studuje na vysokých školách stále více lidí, Česko v počtu vysokoškoláků výrazně pokulhává za evropským průměrem. Podle statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo v roce 2007 v Česku mezi dospělými od 25 do 64 let 13,7 procenta vysokoškoláků. Průměr zemí EU je přitom 24,5 procenta.
Počet absolventů vysokých škol však v Česku v posledních letech velmi rychle roste, v roce 2017 bude mít v populaci od 24 do 35 let polovina lidí diplom. Pak se zřejmě začnou zmenšovat rozdíly v platech a zaměstnanosti mezi vysokoškoláky a lidmi s nižším vzděláním. Do konce února přijímá většina vysokých škol přihlášky ke studiu na příští akademický rok.
Foto: Lucie Pařízková, Jan Schejbal
