Do roku 2020 by v Česku mělo mít vysokou školu 32 procent obyvatel ve věkové kategorii od 30 do 34 let. Jako národní cíl je to zakotveno v dokumentu Evropa 2020, kterým se od roku 2010 řídí Evropská unie. V roce 2013 byl podíl vysokoškolsky vzdělaných v této kategorii 26,7 procenta, uvedl v nedávno zveřejněné studii Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
Před pěti lety, kdy byl národní cíl pro Českou republiku stanoven, byla v dané kategorii přibližně pětina vysokoškoláků. "Je zde tedy patrný zřetelný nárůst směrem ke stanovené hranici," uvedli autoři studie. Navzdory růstu má Česko v této skupině pátý nejnižší podíl vysokoškoláků. Nižších hodnot dosahují jen na Maltě a v Chorvatsku, Rumunsku a Itálii.
Průměrně bylo v zemích EU mezi ranými třicátníky 36,9 procenta vysokoškoláků. Více než polovina jich je v Irsku, Lucembursku a Litvě. Podle strategického dokumentu Evropa 2020 by se měl podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel nadále zvyšovat. Cílová meta pro EU byla proto nastavena na 40 procent. Země, které ji už nyní přesahují, mají přitom svůj národní cíl postaven ještě výše.
Z hlediska dosaženého vzdělání populace mladých lidí od 20 do 29 let je ve většině zemí relativně nejvíce zastoupena skupina středoškolsky vzdělaných. Následuje kategorie osob s terciárním vzděláním a relativně nejméně početná je část populace se základním vzděláním. Z tohoto trendu se vymyká stav v Portugalsku, Itálii, na Maltě nebo v Rumunsku, kde je skupina lidí se základním vzděláním početnější než skupina vysokoškoláků.
Naopak Česko má ve srovnání s evropským průměrem velmi málo dvacátníků pouze se základním vzděláním a naopak velmi vysoké zastoupení mladých lidí se středním vzděláním.
Důraz na vzdělání se v Evropské unii klade kvůli vysoké nezaměstnanosti mezi mladými lidmi, která podle NÚV představuje jeden z hlavních socioekonomických problémů Evropské unie. "Míra nezaměstnanosti všech lidí v produktivním věku se v celé EU pohybuje v současné době kolem 10 procent, zatímco u mladých lidí je zhruba dvojnásobná a mírně překračuje 21 procent, což znamená, že zhruba každý pátý mladý člověk nemůže najít práci," uvádí studie.
Zejména ve Španělsku, kde je situace velmi špatná, se proto hovoří o takzvané ztracené generaci. Významná skupina mladých lidí tam totiž prakticky nemá šanci najít zaměstnání, čímž ztrácejí zájem nejen o budování kariéry, ale také o založení rodiny. Hrozí, že je tyto problémy poznamenají natrvalo, uvádí studie.
Právě úroveň vzdělání přitom hraje důležitou roli při ochraně mladých před nezaměstnaností. "Obecně platí, že se zvyšující se úrovní dosaženého vzdělání klesá pravděpodobnost vzniku nezaměstnanosti," uvedl NÚV.
