Školné, zápisné, poplatky za delší studium... Návrhů na zpoplatnění vysokoškolského studia létalo v posledních dnech vzduchem hned několik. Ministr školství Josef Dobeš a premiér Petr Nečas se nakonec dohodli na zpoplatnění prodloužené doby studia. Studenta rok navíc přijde na 26 až 30 tisíc korun. Opatření podle Dobešova propočtu přinese až 1,5 miliardy korun.
"V akademické obci jsou skupiny, které nechtějí komunikovat, protože nechtějí reformu. A jejich stížnosti jsou jenom zástěrka, pseudoproblémy, protože setrvalý stav mnoha akademikům vyhovuje," píše v e-mailovém rozhovoru s on-line deníkem TÝDEN.CZ ministr Dobeš.
V posledních dnech se objevily zprávy o školném, zápisném i o poplatcích za prodloužené studium. Která z těchto variant je nejreálnější?
Ke školnému musím připomenout zhruba tři týdny staré výroky paní Putnové a pana Gazdíka (poslanci TOP 09, která Dobeše dlouhodobě kritizuje - pozn. red.), kteří se sešli se zástupci studentů a řekli, že tato vláda rezignuje na školné a oni ho navrhují posunout až od roku 2015, tedy na jinou vládu. Bez jakékoli diskuze v koalici, bez jakékoli diskuze s ministrem školství. Popřeli klíčové body v programovém prohlášení. V tuto chvíli je na tento úhybný manévr TOP 09 třeba reagovat a my s panem premiérem jsme se v této situaci shodli, že zavedeme školné, které se bude hradit po řádných pěti letech studia. To znamená po třech letech studia na bakaláře, po dalších dvou letech na magistru. Vše, co je nad to, musí být zpoplatněno. Ministerstvo nastaví průměrný normativ (státní výdaj na studenta - pozn. red.) a ten bude zpoplatněn.
Na kolik tedy jeden rok prodlouženého studia přijde a kolik to přinese ročně peněz?
Roční poplatek odhadujeme zhruba na 26 až 30 tisíc a vyneslo by to miliardu až miliardu a půl. Když si vezmeme statistiku, kolik studentů si dnes prodlužuje studium, je to skutečně odhad. Protože tohle bude možná pro studenty motiv být ve studiu rychlejší a zodpovědnější. A to je správně.
Jednáte o konečné podobě toho, jak dostat do vysokého školství soukromé peníze, i s akademickou obcí? Ta si totiž stěžuje na špatnou komunikaci.
V akademické obci jsou skupiny, které nechtějí komunikovat, protože nechtějí reformu. A podobné stížnosti jsou jenom zástěrka, tedy pseudoproblémy, protože setrvalý stav mnoha akademikům vyhovuje. Druhá strana nechce vést diskuzi. Například páteční kulatý stůl se studenty. Organizovali ho studenti. Já sám jsem tam jel, vzal jsem s sebou dva klíčové lidi - náměstka Nantla a kvestora VŠE Libora Svobodu, který garantuje finanční pomoc studentům, a byli jsme připraveni dvě hodiny diskutovat. Ale studenti to stáhli, diskutovat nechtějí. V diskuzi by se totiž ukázalo, že ty problémy jsou pseudoproblémy. Samozřejmě na ulici se to vykřikuje hezky. Dělají se happeningy, divadla, tam se dá cokoliv zveličit, přehrát. Ale v seriózní diskuzi se to dělat nedá. Tito studenti se toho polekali. Ale takhle je to s většinou akademické obce. Svým postojem všem říkají: vyhovuje nám nereformovaný stav, jakákoli reforma nás ohrožuje.
Nicméně i premiér Nečas uvedl, že reforma vysokého školství nebyla dobře komunikována s akademickou obcí ani se studenty. Uznáváte, že komunikace mohla probíhat lépe?
Vše jde udělat lépe. Na druhou stranu je třeba dodat, že určitá část akademiků reformu nechce a budou s její obdobou vždy nespokojení.
Jednou z výtek akademické obce vůči reformě je dosazení politiků a manažerů do správních rad vysokých škol. Proč mají o směřování škol rozhodovat tito lidé?
Tato obava je naprosto lichá. Dosazování politiků a manažerů umožňuje už dnešní nereformovaný způsob. Dneska jmenuje celou správní radu vysoké školy ministr na návrh rektora a důsledek je vidět. Na Karlově univerzitě jsou jména Kasal, Zaorálek, Sobotka, Fišer, Heger, to jsou přesně politici dosazení rektorem se souhlasem ministerstva. My navrhujeme, aby třetinu určoval akademický senát, třetinu rektor a třetinu ministr. A schválí to vláda.
Akademici ale namítají, že akademická půda přijde o suverenitu a dojde k její politizaci a "privatizaci".
Jaká privatizace? Stát dává veřejné prostředky do vysokých škol a nad těmi prostředky má právo mít kontrolu. Částečnou kontrolu, částečný dohled. A ten by měla mít ta část rady nominovaná z vně vysoké školy.
