Některé úlohy státních maturit neodpovídají tomu, co se má ve školách učit, tvrdí skupina sedmi pedagogů a odborníků. Je v ní také zakladatel iniciativy za zveřejnění maturitních dat Oldřich Botlík, který poukázal na nedostatky současné státní maturity.
Testy podle materiálu zveřejněného na webu, odporují zákonu. Ředitel organizátora maturit Cermatu Jiří Zíka považuje některé Botlíkovy výroky za pomluvu, zvažuje právní kroky. Hájí kvalitu zpracování katalogů maturitních požadavků.
Kritici uvedli, že katalogy v některých případech neodpovídají rámcovým vzdělávacím programům pro gymnázia a střední odborné školy, které stanovují základní požadavky pro absolventy těchto škol. Například logaritmická rovnice se podle nich má učit pouze na gymnáziích.
Skupina lidí, mezi nimiž je i bohemista Ondřej Hausenblas, také napadá úlohy zaměřené na hledání jazykových chyb v textu. "Rámcové vzdělávací programy ovšem podobné specializované korektorské dovednosti nepožadují - podle nich se žák nemá dopouštět jazykových chyb ve vlastních textech," řekl Botlík.
Zíka oponuje, že v požadavcích pro SŠ zakončené maturitou je uvedeno, že "žák odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby". "A přesně tento očekávaný výsledek vzdělávání zmiňované úlohy ověřují," uvedl Zíka v dnešním prohlášení. Připomněl, že tento typ úloh se objevuje v maturitních testech od zavedení státních maturit v roce 2011. "Nikdy nebyly odbornou veřejností rozporovány, ověřují totiž zcela základní znalosti a dovednosti, jejichž osvojení by měl každý maturant prokázat," řekl Zíka.
Kritici tohoto typu úloh ale tvrdí, že se výše zmíněný požadavek vztahuje na vlastní texty, nikoliv cizí. Ve vzdělávacím programu pro gymnázia navíc výslovně uveden není.
Zíka připomněl, že katalogy požadavků jsou vytvářeny na základě dlouhého schvalování, který řídí ministerstvo školství a jehož součástí jsou připomínky významných asociací. Podle kritiků ale vyšel najevo nesoulad mezi katalogem a vzdělávacími programy.
Za závažné kritici také považují, že jsou maturitní testy postavené především na zastaralých didaktických postupech. Nelíbí se jim ani, že neexistuje jiná forma ukončení studia opravňující absolventy odborných škol například k samostatnému výkonu některých profesí. Nemožnost získání této kvalifikace složením mistrovské zkoušky, považují za "hrubé selhání státu". Ministerstvo školství nepočítá s tím, že by se mistrovská zkouška stala alternativou maturity.
Zíka považuje jednotnou podobu státní maturity za nezbytnou, protože z maturitního vysvědčení vyplývají stejná práva pro všechny absolventy. Musí být proto stanovena minimální hranice úspěšnosti.
