Šimůnková: Hlasy proti sčítání romských dětí jsou absurdní

Domácí
26. 9. 2013 18:06
Mezi školní inspekcí a některými řediteli se rozhořel spor.
Mezi školní inspekcí a některými řediteli se rozhořel spor.

Počítat, nebo nepočítat romské žáky v lavicích praktických škol? To je spor, který se rozhořel mezi školní inspekcí a některými řediteli. Asociace speciálních pedagogů dokonce napsala ministrovi školství, že sčítáním romských žáků s lehkým mentálním postižením porušuje lidská práva. Vládní zmocněnkyně pro danou oblast Monika Šimůnková to však považuje za absurdní.

"Jen díky sčítání zjistíme, jestli se tristní situace romských dětí zlepšuje," uvedla Šimůnková v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Za posílání romských dětí do praktických škol jen kvůli jejich národnosti odsoudil Česko v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Sčítání je jedním z opatření, kterými stát na rozsudek reaguje. Čas odeslat požadovaná data měli ředitelé škol do středy 26. září. Ti, kteří odmítnou, můžou očekávat návštěvu inspektora.

Monika Šimůnková.Jak hodnotíte pokyn České školní inspekce ředitelům praktických škol, aby sečetli romské žáky?

Stojím za ním, protože neexistuje lepší způsob, jak zjistit, jestli se tristní situace romských dětí, které jsou nadměrně diagnostikovány jako děti s lehkým mentálním postižením, mění, a jestli se zlepšuje. Není možné, aby tolik romských dětí, které se u nás dostávají do praktických škol, bylo skutečně lehce mentálně postiženo. U žádného jiného národa na světě se nevyskytuje lehké mentální postižení v tak velkém měřítku jako 30 procent, průměr je zhruba do tří procent.

Co říkáte na odpor některých ředitelů škol, který sčítání vyvolalo?

Chápu, že s tím můžou mít někteří ředitelé škol problém, protože na nich je, nebo na konkrétním učiteli je, aby podle svého uvážení zhodnotili, jestli určitého žáka vnímají jako romského, nebo ne. Pokud ale chceme něco udělat se vzděláváním romských dětí a tím pádem i s jejich uplatněním na trhu a s celou oblastí romské otázky včetně současných protiromských nálad, musíme začít právě u vzdělání romských dětí. A to šetření je jedním z předpokladů.

Ředitelé si ale stěžují, že není ani jasně definované, jak mají romského žáka poznat...

Předpokládám, že učitelé znají rodinné zázemí dítěte, vědí, jak děti vnímá jejich okolí. Vždyť se přece děje i to, že rodiče neromských dětí dávají své děti do jiných škol proto, že je v určitých školách nebo třídách větší počet romských dětí. A z toho musíme vycházet, že nějaké dítě je okolím na základě mnoha předpokladů považováno za romské. Věřím, že každý učitel z každé školy je natolik inteligentní, že je schopen nějak celkově zhodnotit situaci jednotlivého dítěte. Údaje jsou potom anonymizované, nekonkrétní, přinášejí pouze určité číslo za celou školu a potom určité procento.

A jak vnímáte výhrady Asociace speciálních pedagogů, podle kterých se romští žáci sčítat vůbec nesmějí, když romským organizacím naopak sčítání vůbec nevadí? Může to být tím, že nechtějí, aby se ukázalo, že diskriminace romských dětí přetrvává?

Oni nechtějí vůbec měnit současný stav. Odpor z jejich strany v posledním roce, kdy se ministerstvo školství snaží něco dělat, je obrovský. A teď je samozřejmě další příležitost, jak přijít úplně absurdně s tím, že se tady porušují lidská práva. To je naprostá absurdita, tento argument. Kdybychom žádná šetření neudělali, pouze by se zakonzervoval stávající stav. Vždyť jen díky loňskému šetření ombudsmana se zjistilo, že se u nás ani pět let po odsuzujícím verdiktu Evropského soudu pro lidská práva takřka nic nezměnilo. A až konečně poté se začalo něco dít.

Autor: - val -

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ