Petr Kolář, prorektor Univerzity Jana Amose Komenského, radí ministerstvu školství, jak zlepšit úroveň vysokých škol v Česku. Přitom právě jeho vzdělávací instituci hrozí kvůli nízké kvalitě zánik.
Projekt ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy KREDO s rozpočtem ve výši 358 milionů vzbuzuje pochybnosti. Za peníze mají být vypracovány strategie, jak zlepšit vysoké školství. Jenže na nich pracuje i Petr Kolář, prorektor Univerzity Jana Amose Komenského v Praze, přezdívané "tiskárna na diplomy".
Účast kontroverzního prorektora vzbuzuje řadu pochybností. Jak může být garantem kvality vzdělávacích institucí osoba, která vede univerzitu, jež je sama pověstná skandály? Nyní jí kvůli tomu dokonce hrozí úplný konec.
Pozor na konkurenci
Velká část škol se navíc kvůli Kolářovu angažmá do projektu ani nezapojila. Vzdělávací instituce vyděsilo, že týmu garantů musejí předložit i interní dokumenty, například plány rozvoje na několik let dopředu. Podle zástupců škol reálně hrozilo, že by se k jejich strategiím dostal právě Kolářův UJAK.
"Pan docent Kolář je představitelem konkurenční soukromé vysoké školy a již jsme se nadále nechtěli účastnit projektu, kde on jednu z aktivit garantuje," řekl TÝDNU Petr Vyhnánek, prorektor pro vnější vztahy Metropolitní univerzity v Praze. Jeho škola se do projektu KREDO původně zapojila, ale nakonec raději vycouvala.
"Logicky jsme představiteli konkurence nechtěli uvádět informace typu, jaké obory do budoucna plánujeme a jak budeme rozvíjet ty současné," vysvětluje Vyhnánek. Zpátečce Metropolitní univerzity se nelze divit. Jsou to právě specifická zaměření studijních programů a oborů, která od sebe soukromé školy výrazně odlišují a bojují jimi o potenciální studenty. Zmíněná univerzita není jediná, které se zapojení Koláře do projektu nepozdávalo.
"Nebudeme dávat UJAK na zlatém podnose návod, jak se má tvořit vysokoškolské prostředí. Ať si na to přijdou sami," uvedl pro časopis TÝDEN šéf jedné z jihomoravských soukromých vysokých škol. Ostatně podle ministerstva školství se do projektu KREDO nakonec zapsala jen asi polovina všech nestátních vzdělávacích institucí.
Odměna? Tajná!
Pro prorektora Koláře je účast v projektu nejen prestižní, ale i finančně zajímavou záležitostí. Zjistit, kolik přesně mu vynáší, je však téměř nemožné.
Nechce to sdělit resort ani sám prorektor. Úřad argumentuje zákonem o ochraně osobních údajů a Kolář své příjmy s novináři probírat nechce. "V projektu jsem odměňován stejně jako všichni experti na příslušné pozici danou sazbou a podle počtu odpracovaných hodin, který je shora omezen a každý měsíc se různí," řekl TÝDNU. Na opakovanou žádost o alespoň orientační výši odměn už nereagoval.
Nicméně odborníci s titulem docenta si přijdou mimo domovskou univerzitu běžně na tisíc korun za hodinu práce. Celkově tak mohly jeho odměny činit, při střízlivém odhadu, řádově statisíce korun. Podle zdrojů TÝDNE z ministerstva mohlo jít až o miliony.
Výstup práce žádný
Zajímavé je také to, že Kolář jako jediný z odborných garantů KREDO dosud na webových stránkách projektu nezveřejnil žádný výsledek své činnosti.
"Činnost klíčové aktivity, kterou vedu, je zaměřena jinak než zbytek projektu," reagoval na dotaz TÝDNE, proč jeho sekce na webu projektu zeje prázdnotou.
"Mou prací je vyhodnocovat výstupy dalších klíčových aktivit a na základě tohoto a případně dalších analýz poskytovat ministerstvu doporučení pro strategická rozhodování v oblastech Řízení VŠ, Kvalitní vzdělávání, Efektivní financování, Informační otevřenost a Internacionalizace," mlží Kolář. Vyvrcholením jeho činnosti pak prý bude "sada souhrnných doporučení v uvedených oblastech," které bude moci ministerstvo využít při přípravě dalších zákonů.
Stojí za ním
Jaké zákony však může Kolář ovlivnit? Hlavní reformní norma, která kompletně překopává současný zákon o vysokém školství, v pondělí poslala vláda do sněmovny.
Změny už ministerstvo školství nepřipouští a jiná zákonná norma týkající se univerzit zatím připravována není. Ministerstvu je to ale jedno a o Kolářově odvolání nepřemýšlí.
"Vedení projektu za ním stojí," napsala TÝDNU mluvčí resortu Klára Bílá.
Pro objektivitu je nutné zmínit, že výměna experta by už nyní nedávala smysl. Hledat nového garanta by zabralo měsíce a projekt končí 31. října letošního roku.
|
O škole "celebrit" Dříve na UJAK studovalo zároveň i deset tisíc studentů. Nyní jde zhruba o pět tisíc. Z důvodu velkého počtu studentů dostala přezdívku "tiskárna vysokoškolských diplomů", hovoří se o ní jako o "škole celebrit". V minulosti ji absolvovaly například modelky Iva Kubelková a Iveta Lutovská, moderátorky Ivana Gottová a Kateřina Kristelová či olympijská vítězka Kateřina Neumannová a manželka expremiéra Petra Nečase Jana Nagyová (nyní Nečasová). Akreditační komise, hlídající ze zákona kvalitu vysokoškolského studia v Česku, na únorovém zasedání rozhodla o neprodloužení akreditace klíčového učitelského předmětu. Univerzita prý trpí závažnými nedostatky, které mají vliv i na kvalitu samotného studia. Má například velmi nízký počet kvalifikovaných pedagogů na extrémní počet studentů. Vzhledem k tomu, že problémy se na škole kupí, rozhodli se navíc komisaři, že vypracují pro ministerstvo školství podnět, v němž budou žádat odebrání státního souhlasu UJAK působit v Česku coby vysoká škola. |
