U státních maturit propadlo 21,2 procenta studentů, oproti loňsku stoupla neúspěšnost o 1,7 procentního bodu. Nejhorší výsledky jsou z matematiky. Celkové výsledky podle ministerstva zhoršili neúspěšní maturanti z loňska, kteří i letos často propadli. Proti výsledkům zkoušek se odvolalo 6942 maturantů, před rokem jich bylo jen 1414. Oznámil to ministr školství Petr Fiala. K maturitám se letos přihlásilo 103 tisíc žáků.
Zatímco loni propadlo u jarního termínu státních maturit 16,9 procenta žáků, letos to bylo 18,6 procenta těch, kteří skládali maturitu poprvé. Celkovou neúspěšnost na 21,2 procenta pak zvýšili repetenti, z nichž i v tomto roce propadla polovina. Z maturujících v řádném termínu propadlo nejvíce studentů z matematiky, 15,7 procenta. Loni to bylo 14,4 procenta. Nejvíce se ale zhoršily výsledky z češtiny. Letos dostal pětku každý desátý, u prvního ročníku státních maturit to bylo 7,6 procenta.
Právě kvůli písemné zkoušce z češtiny v lehčí verzi přišlo nejvíc odvolání, 4237 z celkových 6942. Studentům vadil způsob hodnocení, prý byl neobjektivní. Maturity poznamenaly i příliš těžké testy z matematiky, výsledky se poté musely zmírňovat. Dosud bylo vyřízeno 3262 žádostí o přezkum.
"Ke kladnému vyřízení bylo doporučeno 121 žádostí, tedy 3,71 procenta," konstatovalo ministerstvo. Podle pověřeného šéfa maturitního centra Cermat Jiřího Zíky zatím vyřídili hlavně testy z češtiny, na písemné práce teprve dojde řada. "Ten odhad procenta úspěšnosti bude přece ještě o něco vyšší než těch 3,7 procenta, to je stávající stav, a pokud to bude vypadat podobně, tak se můžeme dostat někde možná na pět, na šest procent," odhadl Zíka.
Ministr Fiala: Maturity musíme zjednodušit
"Státní maturita musí být jednodušší, musí být levnější a musí být lidštější," vysvětlil ministr, jak by se měla maturita do příštího roku změnit. Po změnách maturit volá i premiér Petr Nečas (ODS), který nynější model maturit označil za mrtvý.
Fiala ustavil odbornou skupinu, která má do července vyhodnotit chyby letošních zkoušek a navrhnout změny realizovatelné do příštího roku. Ve skupině zasedne například ředitel soukromého pražského gymnázia PORG Václav Klaus mladší, senátor a dlouhodobý kritik maturit Marcel Chládek nebo Ondřej Hausenblas z pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Chládek řekl, že si mezi možnými změnami dovede představit vyjmutí ústní části a slohové práce z maturitní zkoušky. Jejím základem by podle něj měly být didaktické testy, které projdou revizí. Zavést by se podle něj mohl vstupní test, který by byl podmínkou pro to, aby student vůbec k maturitě mohl. Opoziční kritik maturit uvítal, že ministerstvo chystá audit zkoušky. Ten by ale podle něj měl podrobně vysvětlit, kam se v uplynulých letech ztratilo 1,5 miliardy korun, které stát do projektu státních maturit investoval.
I podle stínového ministra školství KSČM Milana Bičíka se nedostatky u maturit zatím nepodařilo dostatečně odstranit. Přístup Fialy je ale podle něj nadějný. "Se základními závěry - ve státních maturitách pokračovat, ale upravit je tak, aby byly 'jednodušší, levnější a lidštější', nelze než souhlasit," uvedl.
Při letošních maturitách podle očekávání dopadla nejlépe gymnázia, kde bylo 4,4 procenta propadlíků, na technických a obchodních středních školách to bylo už téměř 19 procent. V nástavbových oborech nezvládlo maturitu 43,3 procenta studentů. Další žebříčky ale nebude ministerstvo sestavovat, nezveřejní ani pořadí deseti nejlepších škol nebo výsledky podle krajů.
Kvůli problémům ministr odvolal šéfa maturitního centra Cermat Pavla Zeleného. Dneškem také startuje audit maturit, do konce srpna má prověřit, jestli se při přípravě maturit neplýtvalo prostředky.
K maturitám se letos přihlásilo 103 066 žáků, přes sedm procent z nich tvořili repetenti z loňska. Těžší verzi zkoušek si vybralo 4,09 procenta maturantů.
