Lidí s vysokoškolským vzděláním v Česku prudce přibývá. Zatímco ještě v roce 1993 ho mělo "pouhých" 647,5 tisíce lidí a na přelomu tisíciletí 744,2 tisíce, loni počet akademicky vzdělaných Čechů dosáhl téměř 1,59 milionu. Za posledních deset let se tak zdvojnásobil. Vyplývá to z publikace Česká republika od roku 1989 v číslech, kterou vydal Český statistický úřad.
Podíl vysokoškoláků v Česku na celkovém počtu lidí starších patnácti let tak od roku 1993 vzrostl ze 7,8 na 17,8 procenta. Boom nastal hlavně po roce 2007, kdy se podíl začal zvyšovat často o více než jeden procentní bod. Do té doby rostl maximálně o půl procenta ročně.
Souběžně s nárůstem počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí se postupně zvyšoval i počet vysokých škol. V roce 2001 jich ministerstvo školství akreditovalo 45, loni to bylo už 69, z toho téměř dvě třetiny soukromých. Nejvíce vysokoškolských vzdělávacích ústavů v Česku působilo v roce 2008 (73).
Podle starších vyjádření statistického úřadu má nárůst několik příčin. Jednak je to nástup mladších generací, které měly větší možnosti studovat. "Až do začátku 90. let byly kromě vysokoškolského studia jiné možnosti vzdělávání po ukončení střední školy poměrně málo rozšířené. Jednalo se o různé formy nástavbového nebo pomaturitního studia, vzdělávání v podnikových institutech či kurzech na vysokých školách," uvedla v časopise Statistika a my Marie Radolfová z Českého statistického úřadu. Druhým důvodem je to, že se na konci devadesátých let rozšířilo i tříleté bakalářské studium, které do té doby nebylo moc běžné.
Nárůst počtu vysokoškoláků má své obhájce i odpůrce. Podle těch prvních se tak Česko více přibližuje západní Evropě. Podle těch druhých to naopak vede k degradaci vysokého školství, když se snižuje úroveň škol. "Vysoké školství je financováno podle počtu studentů. To je naprosto nesmyslné kritérium pro dotování vysokých škol, protože vysoké školy pak přijmou kohokoliv a bojí se vyloučit ty, kteří na studium evidentně nestačí," kritizuje to například prezident Miloš Zeman.
