Ministerstvo školství připravuje koncepci výchovy k občanství, která chce překopat myšlení školáků. Děti se díky ní naučí "správnému přístupu" například k multikulturalitě nebo k ochraně práv sexuálních menšin. Změna má mezi učiteli obhájce i odpůrce.
V resortu školství pod vedením Kateřiny Valachové (ČSSD) se připravuje dokument, který může zcela změnit pojetí výuky ve školách. Pod nálepkou povinné výchovy k občanství se mají děti naučit pohybovat v dnešním proměnlivém světě. Školy už nebudou mít možnost vyučovat občanskou výchovu po svém, budou muset respektovat linii, kterou nastaví stát. K "občanství" mají být žáci navíc vedeni nejen v občanské výchově či vlastivědě, ale i v ostatních předmětech či ve volném čase. Dokument doputuje k projednání vládou již v únoru. Fragmenty, které z něj postupně unikají, však už teď děsí dokonce i některé koaliční politiky.
Výchova k občanství
Že je třeba děti vést k občanství, si strany vládní koalice potvrdily již v koaliční smlouvě při vzniku kabinetu během prosince 2013. Jako součást programového prohlášení vlády vznik koncepce prosadil expert na školství za KDU-ČSL a učitel Jiří Mihola. Tehdejší ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) s potřebou koncepce souhlasil, výchova k občanství v novém by navíc vstoupila v platnost symbolicky v roce 2018, tedy přesně v rámci stého výročí založení Československa.
Jenže zatímco Chládek koncepci příliš pozornosti nevěnoval a raději se zaměřil na svou doménu - financování sportu -, jeho nástupkyně ve funkci Kateřina Valachová si ji stanovila jako jednu z priorit. A do věci se vložilo i jí reprezentované progresivistické křídlo strany s několika neziskovými organizacemi.
"Jakýkoli rámec pro občanské vzdělávání směrem k široké veřejnosti ve státní politice zcela chybí," zdůvodňuje své aktivity ministryně v předkládací zprávě, kterou má spolu s další dokumentací TÝDEN k dispozici, a navrhuje řadu opatření, jež jí doporučili poradci z expertního týmu. Ta mají vést k "vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie". Jenže tato opatření jsou podle některých politiků, zejména na pravici, v podstatě na úrovni "vymývání mozků" dětí.
Vznikne nový úřad
Pracovní týmy na ministerstvu školství vytvořily hned několik variant, kdo přesně by měl za jednotnou podobou výchovy k občanství zodpovídat. Prakticky ve všech figuruje samo ministerstvo. Podle jedné z verzí koncepce pod resortem vznikne zcela nová instituce, jejíž rozpočet se bude pohybovat kolem čtyřiceti milionů korun ročně. Její dosavadní pracovní název je Dům demokracie a lidských práv. Ten by vydával metodická doporučení, jak děti vést k občanství. Zároveň by si mohl od škol vyžádat podklady ke kontrole toho, jak postupují a zda Domem přijatá doporučení naplňují.
Druhou variantou je vznik speciální grantové agentury. Školy by musely v určitých ministerstvem vyhlášených okruzích zpracovávat projekty, na něž by pak u agentury žádaly o finanční prostředky.
Třetí varianta počítá s financováním přímo z rozpočtu ministerstva školství, avšak velkou roli by hrály neziskové organizace, které budou vytvářet vlastní projekty. Právě za to, že je s neziskovým sektorem až příliš propojena, bývá Valachová často kritizována.
Poslední variantou je zařazení tvorby a kontroly cílů výchovy k občanství pod Národní ústav pro vzdělávání, příspěvkovou organizaci resortu školství. Ten už v současnosti do výuky na školách hovoří, protože vypracovává rámcové vzdělávací programy, které mají školy povinnost akceptovat, a tvoří tedy odlehčenou verzi dříve zrušených osnov.
Úcta k rozmanitosti
Klíčové ovšem je, co přesně by se na školách vyučovalo. Sama Valachová zatím žádný ucelený přehled témat nenabídla. Již dříve však podpořila Centrum občanského vzdělávání pod Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy se sídlem v Praze. To prostřednictvím svých projektů vede "k úctě k rozmanitosti" či podpoře inkluze. Je partnerem tvorby nových učebních textů a seminářů, jež dále rozšiřuje za pomoci učitelů občanské výchovy.
Děti jsou tak vedeny například k pochopení těžké imigrační situace, kdy se "na základě konkrétních příběhů uprchlíků vcítí do pocitů uprchlíků". Dále se "prostřednictvím vlastních prožitků" snaží zaujmout postoj k tématu homosexuálních rodin. Vynechána není ani politika, kdy se v souvislosti s jedním z bloků děti zamýšlejí "nad kritérii, podle kterých by vybíraly prezidenta".
* Jak na koncepci reagují opoziční politici?
* Stihne Valachová únorový termín, jak jí přikázal premiér?
* A jak se výchova k občanství vyučovala dříve?
ČTĚTE ČASOPIS TÝDEN, KTERÝ VYŠEL V PONDĚLÍ 5. PROSINCE 2016 A JE PRÁVĚ V PRODEJI.
