Testy školních znalostí diskriminují děti, takže by na jejich výsledky učitelé při zápisech do prvních tříd neměli brát zřetel. Doporučení veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové si vzalo za své i ministerstvo školství. Nejspíše se tedy změní praxe, která v českých zemích funguje sto let.
Dostat dítě na základní školu dnes mnohdy není vůbec jednoduché. Kapacity nestačí, a tak si školy pomáhají řadou kritérií. Kromě vzdálenosti od bydliště posuzují, zda je dítě pro nástup školní docházky dostatečně zralé, jestli zde již má sourozence, chodí do školky spadající pod školu nebo například jestli se angažuje v místním sportovním či jiném kroužku. To vše má skončit.
Nyní musí škola podle výkladu ombudsmanky přijmout povinně každého, pokud náleží do jejího obvodu. "Nedoporučuji ředitelkám a ředitelům škol, aby v rámci rozhodování o přijetí dítěte jakkoli zohledňovali výsledky testu školní zralosti. Takové rozlišování dětí odporuje školskému zákonu a antidiskriminačnímu zákonu," uvedla Šabatová v rozsáhlé zprávě. A co dělat ve chvíli, kdy nestačí počet míst? "Pokud na to škola nemá kapacity, měla by mezi dětmi losovat," tvrdí ombudsmanka. Učitelé by podle ní správně neměli své budoucí žáky ani vidět. Jen tak se lze vyhnout diskriminaci. Ředitelé škol neoficiálně mluví o tom, že například romské děti často nejsou do školy připravené, nemají základní hygienické návyky nebo neumějí být v klidu a nevyrušovat. Školy je proto s odkazem na výsledky testů nezřídka odmítaly.
Pokud pedagogové doporučení ombudsmanky nebudou akceptovat, měla by se na ně podle Šabatové zaměřit Česká školní inspekce spadající pod Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR. "Škola si musí vytvořit taková kritéria, která nebudou v rozporu se zákony. Ministerstvo souhlasí s názory ombudsmanky," napsala TÝDNU mluvčí resortu Jarmila Balážová. Nová metodika přijímání dětí se tedy stala prakticky příkazem.
Nejistota na školách
Nějaká forma rozdělování dětí na schopné a neschopné nastoupit do školy probíhá na našem území už více než sto let. Ve většině škol dodnes používají učitelé a učitelky takzvaný Jiráskův orientační test školní zralosti (nebo jeho pozdější úpravu, Kernův-Jiráskův test) či jinou jeho obdobu (viz Co by dítě mělo umět). V jeho rámci dítě maluje postavu člověka nebo napodobuje psací písmo, a to již od roku 1970. Předchůdce Jiráskova testu pak známe již od 30. let 20. století.
Na školách teď zavládla nejistota. Prací s těmito testy si totiž prošli všichni současní učitelé na prvním stupni základních škol. Jde dokonce o jednu z otázek u státnic pro budoucí pedagogy. "Škola díky nim ověřuje, zda dítě splňuje nároky, které jsou na dítě konkrétního věku kladeny," říká expertka na pedagogiku Dana Knotová, docentka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Tyto zkoušky podle ní nejsou jediným nástrojem. Používá se i rozhovor, zkoumá se orientace dítěte v okolním světě a podobně. "Učitel pozná, zda se dítě nebude ve škole kvůli nepřipravenosti trápit. Vydrží vyučování bez maminky? Zvládne přijmout novou autoritu? Na to je potřeba najít odpověď a to lze i díky testům," dodává expertka.
Ozvat jsme se museli
Proč ale ombudsmanka hovoří i do oblasti školství a ryze odborných témat? Podle úřadu ochránkyně práv byl zásah nutný. "V posledních letech dostávala ochránkyně dotazy a podněty rodičů i ředitelů škol na kritéria používaná při přijímání dětí do prvních tříd. Vzhledem k tomu, že některá zmiňovaná kritéria mohla být v rozporu s antidiskriminačním zákonem, rozhodla se ochránkyně ve spolupráci s Českou školní inspekcí na toto téma zaměřit," zdůvodňuje mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.
"Školský zákon nestanoví dítěti povinnost zúčastnit se zápisu. Využití testu školní zralosti jako kritéria pro rozhodování však účast dítěte nejenom předpokládá, ale také vyžaduje. Škola tímto jednáním dítěti ukládá povinnost nad rámec zákona," vysvětluje ombudsmanka svůj postoj. Zápis podle Šabatové se tedy dá vnímat jen jako formální právní úkon - podpis zápisového lístku. Učitelé si prý mohou děti po souhlasu rodiče i nadále prověřovat, výsledek ale nemohou nijak využít v rámci rozhodování, zda je přijmou, či ne.
Je třeba připomenout, že pokud se rodiče domnívají, že jejich dítě ještě pro školu způsobilé není, mohou požádat o odklad - v tomto smyslu se po doporučení Šabatové nic nemění.
Nezodpovědnost, tvrdí experti
Odborníci oslovení TÝDNEM se proti dokumentu Šabatové vyjádřili jako o neodborném a nepodloženém.
"V podstatě je tím zpochybňován celý systém, jak jej známe. Dítě, které není připraveno na školní docházku, se ve škole trápí. Paní ombudsmanka testy bere jako opatření proti dětem, ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Jde o odborné a velmi erudované testy. Jejich cílem není diskriminace, ale pomoc dítěti a jeho rodičům identifikovat problémy a ty následně napravit," říká docentka Knotová.
"Doporučovaná neúčast dítěte při zápisu, dehonestace odbornosti učitelů, potlačování kompetencí vedení škol či kritika použití jednoduché diagnostiky školní zralosti a na druhou stranu vyzdvihování losování jako univerzálního spravedlivého řešení svědčí o odtržení ombudsmanky od reality," nebere si servítky ani Janek Wagner, šéfredaktor odborného webu pro učitele Pedagogicke.info.
"Paní Šabatová v podstatě vyzvala rodiče, aby nebrali své děti na zápisy. Je to nezodpovědné chování. Toto není role ochránkyně práv. Zasáhnout by měla vláda a od té paní se distancovat," říká speciální pedagožka Jana Smutná.
Proti jsou ODS i lidovci
Většina politiků se s doporučeními ombudsmanky neztotožňuje a věří ve změnu přístupu ministerstva po blížících se volbách. "Školní zralost je věc, která se v čase nemění. Týká se lidského života, narození, zralosti ke školní docházce nebo k čemukoli jinému, dospělosti, stáří. Proto jakékoli modernistické změny nejsou k lepšímu, ale jsou často spíše od ďábla. Jiráskův test se používá desítky let a české školství má problémy jinde," říká školský expert ODS Václav Klaus mladší.
Připomínky má i vládní KDU-ČSL. "Podle mého názoru, pokud něco téměř sto let funguje, používá se, a dokonce se testem školní zralosti inspirovaly i další země, bude to dobré a funkční. Samozřejmě s odstupem času možná přichází čas na hlubší analýzu, zda tento test ponechat, nebo jej doplnit, eventuálně úplně nahradit. Ale právě opora v podobě nějaké hlubší odborné analýzy, názory učitelů i veřejnosti mi ve vyjádření paní ombudsmanky chybějí," reagoval lidovecký odborník na školství Jiří Mihola.
