Případ skupiny lidí kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových (Ctirad v sobotu zemřel v USA ve věku 81 let), kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává kontroverze. Odbojáři, k nimž patřil i Milan Paumer a další, se pokusili navázat na činnost generála in memoriam Josefa Mašína, popraveného nacisty v roce 1942. Při jejich akcích zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později i tři východoněmečtí policisté.
Mašínovým a Paumerovi se na podzim 1953 podařilo probít do západního Německa, další členové skupiny byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a 13 lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení na rakovinu.
V Československu nebyli Mašínové ani Paumer nikdy odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů Mašínů i Paumera kvůli promlčení odložilo. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je naopak označují za vrahy.
Z rodiny získala státní vyznamenání jen matka Zdena Mašínová, která v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Její dcera Zdena jej ale odmítla převzít - protestovala tak proti tomu, že její bratři vyznamenání nedostali. Řád Zdena Mašínová převzala až po více než roce. Senát nicméně už několikrát Mašíny, Paumera i další bez úspěchu na vyznamenání navrhl. Na jaře 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) bratry Mašíny i Paumera ocenil plaketou předsedy vlády. Otec bratří Mašínů, Josef Mašín, byl v roce 2005 prezidentem Václavem Klausem povýšen in memoriam do hodnosti generála.
Vizitky hlavních členů skupiny:
Ctirad Mašín (11. srpna 1930 - 13. srpna 2011). Syn válečného hrdiny se nemohl smířit s komunistickým převzetím moci v únoru 1948. Nejprve se pokoušel o sabotáže, poté plánoval útěk z Československa. Ten však byl prozrazen a Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech. Na počátku 50. let se s bratrem Josefem a dalšími snažili pokračovat v sabotážích. Na podzim 1953 při pokusu probít se do západního Německa zastřelil dva východoněmecké policisty. "Viděli jsme to svinstvo kolem sebe a chtěli jsme proti tomu něco dělat. Všechny naše akce byly oprávněné, nikdy jsem o tom nepochyboval," řekl. Po pětileté službě v americké armádě podnikal společně s bratrem a s Milanem Paumerem v Texasu, pak se osamostatnil. Měl postupně firmy v několika státech USA. Žil v Ohiu, měl dva syny a dceru.
Josef Mašín (8. března 1932). Mladší z bratrů, který dostal jméno po otci, sdílel osud se sourozencem. V srpnu 1952 přepadl auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Poté co se dostal na Západ, sloužil stejně jako Ctirad v americké armádě. Po skončení vojenské služby nějaký čas žil a obchodoval v Německu, oženil se a má dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii.
Milan Paumer (7. dubna 1931 - 22. července 2010). Narodil se v Kolíně, od dětství žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s bratry účastnil sabotážních akcí, v roce 1953 se jim podařilo prostřílet do západního Německa. Paumer pak sloužil v americké armádě (byl třeba v Koreji). Na Floridě pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu a vlastnil taxislužbu. Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech. Často se vyjadřoval k českému veřejnému dění. Sám působil v Konzervativní straně, neúspěšně se ucházel o mandát europoslance nebo krajského zastupitele.
Václav Švéda (26. dubna 1921 - 2. května 1955). Pocházel z rolnické rodiny, o emigraci se dvakrát pokusil už po vzniku protektorátu. Podruhé se dostal až do Švýcarska, odkud ho ale vydali německým úřadům, takže se dostal do koncentračního tábora. Později se přidal k Mašínům, podílel se na sabotážích; krátce před útěkem přišla jeho rodina o statek. Při přestřelce s východoněmeckými policisty byl postřelen a zatčen. Popraven byl 2. května 1955 ve věku 34 let.
Zbyněk Janata (1. února 1932 - 2. května 1955). Někdejší spolužák režiséra Miloše Formana z poděbradské internátní školy se přidal k Mašínům a zúčastnil se několika přepadů. Spolu s nimi se pokusil přejít do západního Německa, jako první z pětičlenné skupiny ale padl do rukou východoněmecké policie a byl vydán do Československa. Byl popraven ve stejný den jako Švéda; bylo mu třiadvacet let.
Ctibor Novák (25. října 1902 - 2. května 1955). Strýc Josefa a Ctirada Mašínových z matčiny strany se podílel už na protifašistickém odboji a konec války ho zastihl v německém vězení. Po únoru 1948 se přidal k synovcům a jejich boji proti komunistickému režimu. Pomáhal bratrům Mašínovým v přípravách na emigraci a vzhledem k tomu, že byl také voják, jim dodával i zbraně. V roce 1953 byl zatčen a po soudním procesu byl rovněž dne 2. května 1955 popraven.
