Chce na paralympiádu
Slepý otrostřelec zasáhne cíl podle zvuku

Martin Adámek přišel o zrak před patnácti lety. Úraz mu převrátil život naruby, ale své hobby - střelbu ze vzduchovky - si vzít nenechal. Doufá, že se střelba pro nevidomé dostala na seznam paralympiády.

Martin je jediným českým zástupcem tohoto sportu. Když vejdete do jeho bytu, nenapadne vás, že jste v bytě nevidomého. V dokonale uklizeném bytě totiž nechybí ani televize nebo počítač. V pokoji má dokonce speciálně upravenou pušku, se kterou střílí na milimetry přesně.

"Každý terč má každý střelec nasvícený bodovou zářivkou a má tam umístěnou takovou záměrnou masku. No a na pušce, tam máme umístěný infrazaměřovač a vlastně když vezmu tu pušku a zaměřím na cíl, tak zaměřovač máme na sluchátka a vydává to zvuk," popisuje v reportáži TV Barrandov Martin Adámek taje střelby.

Hudební sluch je tedy bezpochyby výhodou. Čím blíže středu střelec míří, tím se mu ve sluchátkách ozývá vyšší tón. Zrak mu tedy nahrazuje sluch. A nejen v tomto případě.

Martin Adámek pracuje jako operátor telefonní ústředny u policistů. Sportovní klub policie mu nabídl členství a částečně i finanční zázemí pro sport, ve kterém je jediný v Česku. Jde o velice drahou zálibu, jen speciální zpevňující oblek vyjde na třicet tisíc. Vybavení přesahuje sto tisíc korun a tak mu třeba tento stojan vlastnoručně vyrobil jeho otec.

"Jestliže jsou lidi, kteří mu v těch začátcích pomáhají a má tam nějakou oporu dejme tomu rodina, přátelé, kamarádi, tak určitě ta cesta zpátky do toho života je o to snadnější," říká Martin.

K minulosti už se Martin nevrací, je to pro něj uzavřená kapitola a o tom, jak se mu úraz stal, už mluvit nechce. Na všem hledá pozitiva a zrak by už zpátky nechtěl. Prý ušetří alespoň spoustu peněz za elektřinu. Co mu rozhodně nechybí, je smysl pro humor, což dokazuje fakt, jak si pojmenoval svou hůlku. "Ano, moje bílá hůlka je pro mě jednou Lucie (Bílá) a jednou Daniel (Hůlka)," říká.