Miroslav Šlouf, někdejší šéf poradců expremiéra Miloše Zemana, se z aktivní politiky stáhl v dubnu 2003, jeho jméno ale nikdy úplně nezmizelo ze stránek tisku nebo projevů politiků. V pondělí jej předseda ČSSD Jiří Paroubek vyzval k odchodu ze strany poté, co Šlouf připustil kontakty s loni zavražděným kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem.
Paroubek se vůči Miroslavu Šloufovi (59) kriticky vymezuje už dlouho. Začátkem letošního roku třeba naznačil, že to mohl být právě Šlouf, kdo stál za kauzou kolem Michala Pohanky a Miloše Melčáka. Tito dva bývalí poslanci ČSSD umožnili současné koaliční vládě získat důvěru. Na jaře pak tisk psal o tom, že si Šlouf začátkem roku 2006 telefonoval s tehdejším policejním prezidentem Vladislavem Husákem. Podle MfD vyzradil Husák informace o připravované akci v kauze Biolíh a Šlouf pak varoval olomouckého lobbistu Františka Vybírala.
Šloufovo jméno se letos objevilo také v kauze údajné korupce kolem dodávek stíhacích letounů Gripen, kterou letos v únoru otevřela švédská televize. Řada obvinění, kauz a afér, které ale nikdy nevyústily v konkrétní obvinění, ostatně provází celé Šloufovo působení v posledních zhruba deseti letech. V roce 1996 byl třeba na výplatní pásce H-Systemu, stavebního projektu, ve kterém stovky lidí přišly o miliony korun.
Před sedmi lety se podle tisku dokonce tehdejší prezident Václav Havel obával, že se Šlouf snaží destabilizovat elitní policejní složky. Šloufovu snahu ovlivňovat personální rozhodnutí v policii nepopřel ani tehdejší ministr vnitra Václav Grulich (ČSSD). Ačkoli se v té době proti Šloufovi stavěli i někteří vrcholní představitelé ČSSD, jeho pozice ve straně ale byla silná až do odchodu Miloše Zemana.
Do sociální demokracie přišel Šlouf v roce 1994, nebylo to ale jeho první angažmá v politice. V roce 1975 vstoupil do KSČ, působil ve vedení Socialistického svazu mládeže a od roku 1981 byl 11 let poslancem České národní rady. Z KSČ vystoupil až v roce 1991 poté, co se přesvědčil, že "ta partaj je nereformovatelná". Podle svých kritiků se ale nikdy nezbavil kontaktů na bývalé spolustraníky a stal se symbolem postupné infiltrace ČSSD bývalými komunistickými kádry.
Šloufova politická kariéra nabrala na obrátkách po volbách v roce 1996, před kterými přišel s nápadem na předvolební autobus Zemák. Po nečekaně úspěšných volbách do sněmovny si jej nový předseda sněmovny Zeman vybral za šéfa sekretariátu. V roce 1997 posloužil ČSSD výrazně tím, že jí pomohl získat osmimilionovou půjčku, jež straně pomohla překonat finanční potíže poté, co jí finanční úřad obstavil bankovní účty. Za půjčkou stál ostravský podnikatel Radim Masný, jemuž později Šlouf chtěl pomoci při řešení krize krachujícího Chemapolu.
V roce 1998 Šlouf Zemana následoval do vlády. Nestal se sice šéfem úřadu vlády, jak se původně spekulovalo, získal ale vlivné postavení šéfa premiérových poradců. Na podzim 2000 se dokonce stal kandidátem ČSSD do Senátu na Chrudimsku, získal ale jen deset procent hlasů a skončil už v prvním kole. Po odchodu Miloše Zemana z politiky po volbách v roce 2002 a nástupu Vladimíra Špidly se Šloufova pozice uvnitř strany zhoršila a on nakonec v dubnu 2003 opustil všechny stranické funkce včetně postu v Ústředním výkonném výboru ČSSD.
Foto: ČTK
