Snahy omezit při vymáhání dluhů do deseti tisíc korun zisky vymahačských firem a advokátů poškodí zaměstnance, varuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Týká se to podle něj situace, kdy jim zaměstnavatel nevyplatí mzdu.
Vyplývá to z připomínkového řízení k návrhu ministerstva spravedlnosti. To nedávno navrhlo, aby se výrazně snížily u malých pohledávek odměny pro advokáty nebo notáře živící se vymáháním dluhů. Navrhovaná změna se týká takzvaných bagatelních dluhů do deseti tisíc korun. Advokát nebo notář má v současnosti za každý úkon, který při vymáhání těchto pohledávek udělá, nárok na odměnu ve výši 300 až 1500 korun. Nově by se tyto částky měly pohybovat mezi 200 až 1000 korunami.
To však podle ministerstva práce a sociálních věcí znevýhodní zaměstnance, zvláště pak ty s nízkými příjmy. "Navrhované řešení přináší velmi podstatnou komplikaci při vymáhání práv na mzdu, plat nebo jejich části, na odměnu z dohody nebo na jejich náhrady, stejně jako na ostatní plnění pracovněprávní povahy, jejichž tarifní hodnota (výše peněžitého plnění) je velmi blízká tarifní hodnotě věcí, které se mají návrhem vyhlášky řešit (do 10 deseti tisíc korun)," konstatovalo ministerstvo práce v připomínkovém řízení.
Předmětem sporů v pracovněprávní oblasti totiž podle něj zpravidla mohou být mzdy, platy nebo odměny z dohody, jejich jednotlivé složky, jako jsou příplatky či prémie, například odstupné a jiná plnění ze strany zaměstnavatel, jejichž hodnota většinou nepřesahuje výše zmíněnou částku. "Většinou se jedná o pracovněprávní plnění nízkopříjmových skupin zaměstnanců s výrazně slabším postavením na trhu práce, pro něž jsou plnění i na této nízké úrovni životně důležitá," konstatovalo ministerstvo práce.
Už nyní se v tomto případě podle něj často zaměstnanci soudně nebrání a návrh ministerstva spravedlnosti jejich situaci ještě zhorší. "Sazby náhrady nákladů řízení by zaměstnanci... pokryly jeho skutečné náklady na právní zastoupení pouze z jedné třetiny," varuje ministerstvo práce. Rovněž omezení náhrady nákladů řízení maximálně pěti úkony právní služby by podle něj mohlo být v případě komplikovaných sporů v pracovněprávní oblasti pro zaměstnance nevýhodné. Ministerstvo spravedlnosti ovšem jeho námitky odmítlo s tím, že by došlo k nerovnosti účastníků ve sporu.
Komu ovšem resort spravedlnosti vyhověl, byla Hospodářská komora, a to ve velmi podstatné věci. Původně totiž návrh počítal s tím, že by maximální odměna za jeden právní úkon byla pět set korun. Hospodářská komora namítala, že se při této částce nevyplatí dluhy vymáhat, ministerstvo spravedlnosti proto její výši více diferenciovalo podle vymáhané částky a její maximum zdvojnásobilo.
