Severoatlantická aliance (NATO) by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neměla vysílat své vojáky na Ukrajinu. A to ani v případě, že Rusko bude pokračovat v agresi. NATO má podle něj vojensky reagovat pouze při napadení některého ze členských států. Vstup aliančních vojáků na Ukrajinu v případě širších vojenských operací Ruska mimo území Krymu navrhuje prezident Miloš Zeman.
"Já si nemyslím, že by NATO mělo vysílat své jednotky na Ukrajinu. NATO by mělo vojensky reagovat pouze v situaci, že by byl napaden některý ze členských států NATO, popřípadě na základě rozhodnutí bezpečnostní rady Organizace spojených národů," uvedl Sobotka.
"Já pevně věřím, že nebude pokračovat agrese na dalších územích Ukrajiny, že se ukrajinské vládě podaří udržet územní celistvost země," řekl také s tím, že případný ozbrojený střet mezi Ruskem a Ukrajinou nemůže řešit NATO.
Sobotka, který má ve čtvrtek schůzku s generálním tajemníkem aliance Andersem Foghem Rasmussenem, zopakoval, že Česká republika neuznává anexi Krymu ani výsledky tamního referenda, které připojení k Rusku potvrdilo. Vyjádřil také přesvědčení, že reakce Evropské unie není bez odezvy. "Sankce nepochybně hrají výraznou roli, pokud jde o úvahy Ruska o tom, zda-li má pokračovat ve vojenském angažmá i v jiných částech Ukrajiny," poznamenal.
Prezident Zeman chce dnes svůj postoj k možnému využití vojáků NATO na Ukrajině představit Rasmussenovi. "Ano, samozřejmě, že ho zopakuji. Protože si myslím, že něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil (...) a něco úplně jiného je vpád na území suverénního státu," řekl prezident.