Netradiční vize
Sochař kandidující na prezidenta: Židli bych přenechal králi

Mezi zájemce o post prezidenta Václava Klause přibyl další uchazeč. A vize, které nabízí voličům, jsou vskutku netradiční. Český sochař žijící v Hongkongu Emil Adamec by republiku rád změnil v konstituční monarchii. Recese? "Kandidaturu beru také jako své poslání," říká Adamec v e-mailovém rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Proč jste se rozhodl ucházet se o post na Pražském hradě?

Protože je to nejvhodnější možnost, jak smysluplně využít můj potenciál k ovlivnění kvality života nejen v České republice, ale i v globálním měřítku. A věřím, že v pozitivním smyslu.

Lze brát vaši kandidaturu vážně, nebo jde spíš o recesi?

Jestli mě lidé budou brát vážně, nebo si budou myslet, že se jedná o recesi, to nechám na každém, ať zhodnotí sám. Vážnost mého úmyslu se již osvědčila v mém světovém sochařském projektu za posledních 15 let, kde je jasně vidět, že jsem vždy pracoval pro lidi a pro lepší svět. Moje kandidatura je završením mého celoživotního projektu.

Na svém webu píšete, že zatím nemáte ani peníze na letenky do ČR. Jak chcete shánět prostředky na kampaň?

Pro odpověď na tuto otázku musíme nejdříve pochopit jednu věc: můj požadavek na kampaň není totéž jako standard kteréhokoli jiného kandidáta. Kandidaturu beru také jako své poslání, jsem ochoten tuto funkci naplnit za minimální prostředky a věřím, že spousta nadbytečných úřadů by byla zrušena a přehodnocena.

Bez peněz to ale asi nezvládnete...

Je jasné, že celá moje kampaň bude něco stát a že bude potřeba sehnat na to prostředky z vlastních zdrojů. Jako každý úspěšný příběh jsem se rozhodl začít v malém. S tím, co můžu získat v danou situaci a svým nekonečným nadšením. Za peníze od lidí, kteří jsou ochotni do mě investovat, nabízím pro začátek fotografie mých děl a moji knihu. Je tedy na každém, kolik je ochoten investovat. Nepodpoří tím mě, ale hlavně sebe.

Už se vám někdo ozval, že vám přispěje?

Ne, zatím se mi nikdo neozval. Moje kandidatura je na úplném začátku. Nicméně dávám šanci všem, kteří stojí o to mě podpořit. Při vstupních podmínkách, zejména sehnání padesáti tisíc podpisů, tato nabídka může platit pouze jeden měsíc. Jinak nebude možné časově a smysluplně zvládnout základní podmínku, tedy setkat se s lidmi a získat potřebný počet podpisů pod petici. A pokud prostředky nebudou moci pokrýt ani ty nejnutnější výdaje, investice lidem vrátím a svou kandidaturu zruším.

Navrhujete, aby se Česko změnilo v konstituční monarchii. Proč by se měl do čela země vrátit král?

Protože jedině král zajistí stabilitu, tradiční hodnoty, etiku a slušnost. Stabilita království trvá po celá staletí a panovník je na svou roli pečlivě připravován již od kolébky. V našem případě, pokud budeme uvažovat v rozměrech rakousko-uherské monarchie, tak také tímto krokem budeme součástí mnohem většího území. Budeme mít moře a přístavy a geograficky budeme v přímém mezinárodním obchodu a vztahu například s Asií, čímž odpadne nutnost řešit tyto záležitosti přes západoevropské země a USA. A to jsou neoddiskutovatelná fakta. Na druhou stranu prezident uvažuje ve velmi krátkém časovém horizontu svého volebního mandátu a v žádném případě nemůže nabídnout to, co nabízí monarchie. Bude především podporovat menšinu, která ho na tento post dosadí, a zkušenost potvrdila, že jeho osobní zájmy vždy zvítězí nad zájmy celé země.

A král ne?

Král takto nikdy neuvažuje. A co se týká morální, etické, kulturní a ekonomické vyspělosti monarchií, tak ty zdaleka převyšují republikové systémy. Nebo snad chcete tvrdit, že například Lichtenštejnsko, Katar, Lucembursko, Monako, Norsko, Británie, Švédsko nebo Japonsko jsou chudé země? Odpověď je jasná - tyto země jsou konstituční monarchie. Důvodů, proč bychom měli mít krále, je mnoho. Není například dostatečně přesvědčivé, co vzniklo u nás za vlády Karla IV.? To, co vzniká dnes, je ve srovnání s tím ubohé.

Není vaše kandidatura jen snahou zviditelnit se?

Nesnažím se zviditelnit. Jsem vidět. Naše a světové vyhledávače, archivy našich a světových médií a vzpomínky statisíců návštěvníků mých sochařských akcí z celého světa jsou odpovědí. Pokud popularita a zviditelnění se by byla mým hlavním důvodem ke kandidatuře, zřejmě bych se po celou dobu nevěnoval svému globálnímu projektu, ale stal bych se například hercem, komediantem, ekonomem, politikem, sportovcem nebo zpěvákem. Ale protože jsem sochař, mé dílo neoddiskutovatelně mluví za sebe a bude na tomto světě existovat další stovky nebo tisíce let.