Změna stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), která před rokem z deklarovaných cílů krajanského sdružení vypustila například "právo na majetkové restituce" nebo "opětovné získání domova", je neplatná. Rozhodl o tom v pátek 29. ledna zemský soud v Mnichově. Reagoval tak na žalobu části sudetských Němců, kteří si vypuštění "majetkových nároků" vůči České republice nepřejí. O této zásadní změně stanov landsmanšaftu, která vyvolala řadu pozitivních reakcí i mezi českými politiky, se tak musí hlasovat znovu.
Rozhodnutí mnichovského soudu přitom na první pohled paradoxně přivítali jak odpůrci změny, tak její zastánci. "Vyhráli jsme," řekl Ingolf Gottstein, člen skupiny sudetských Němců, která změnu stanov soudně napadla. Naproti tomu stejně nadšené je údajně ze soudního verdiktu i vedení landsmanšaftu. "S velkým uspokojením přijalo Sudetoněmecké krajanské sdružení zprávu o tom, že soud potvrdil dva důležité aspekty změny stanov," píše se v oficiálním prohlášení SL. Jak je to možné? Jednoduše.
Soud skutečně označil změnu stanov za neplatnou, ovšem z jiných důvodů, než požadovali žalobci. A dal tedy vedení landsmanšaftu šanci, že změněné stanovy nakonec přece jen prosadí. Část sudetských Němců zejména ze spolku Witikobund tvrdila, že vypuštění pasáže o majetkových nárocích představuje tak zásadní změnu cílů organizace, že je k jejímu schválení nutný souhlas naprosto všech členů spolkové shromáždění SL. To se však nestalo. Loni na konci února totiž pro ni hlasovalo "pouze" 71,8 procenta účastníků shromáždění.
Soud se však s argumentem o "zásadní změně" cílů organizace, k níž je potřeba stoprocentní podpora, neztotožnil. Změnu stanov označil za neplatnou kvůli tomu, že jí údajně předcházela velmi krátká doba na vypořádání všech připomínek. Naopak v tom, že k vypuštění majetkových nároků vůči Česku a některým dalším zemím stačil souhlas pouze nadpoloviční většiny, problém nenašel. Vedení landsmanšaftu proto už v sobotu rozhodlo, že návrh na změnu stanov v nezměněné podobě předloží spolkovému shromáždění znovu 28. února. Po roce už se totiž nedá mluvit o krátké době na vypořádání připomínek. A vedení SL je skálopevně přesvědčeno, že i napodruhé najde pro změnu stanov nadpoloviční většinu. Aby to však nebylo tak jednoduché, odpůrci změny v čele s Ingolfem Gottsteinem se už nechali slyšet, že se znovu obrátí na soud a najdou další možnost, jak změně stanov zabránit.
Výsledek dlouhé právní bitvy mezi sudetskými Němci má přitom velký psychologický i politický význam. Vypuštění pasáže o majetkových nárocích by totiž podle mnoha německých i českých politiků mohlo výrazně zlepšit vztahy mezi Čechy a poválečnými vyhnanci z Česka. "Vzdání se nároku sudetských Němců na restituce a odškodnění považuji za historický krok," prohlásil už loni v březnu bavorský premiér Horst Seehofer.
Také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se o změně vyjádřil pozitivně. "Může to souviset s tím, že jsme dávali mnohokrát najevo, že tento článek je překážkou komunikace založené na větší důvěře. Je to potvrzení toho, že se nemusíme obávat budoucnosti," řekl Zaorálek v březnu v České televizi.
Shromáždění SL vyňalo ze stanov "právo na získání domova a majetkové restituce" a nahradilo tuto pasáž obecnější formulací. Nově měla být ve stanovách zmíněna snaha SL "o takové národní a státní uspořádání, které garantuje dodržování lidských práv, práva na domov a sebeurčení národů a národních skupin a vylučuje vyhánění, genocidu a protiprávní vyvlastňování majetku".
Podle šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndta Posselta by tato změna mohla vzít vítr z plachet některým českým politikům, kteří dosavadní stanovy využívají k útokům na landsmanšaft a k nesmlouvavému postoji vůči sudetským Němcům. "Termín znovunabytí domova může být například mylně chápán jako teritoriální požadavek vůči České republice," uvedl Posselt.
