Soud rozhodl o prezidentské volbě správně, souhlasí právníci

Odborníci na ústavní právo souhlasí se čtvrtečním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS), podle kterého ministerstvo vnitra nesprávně vypočetlo neplatné hlasy na podpisových listinách jednotlivých kandidátů na prezidenta. Děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch i ústavní právník Jan Kysela se pak shodli také na tom, že nynější postup, na základě kterého bude zaregistrováno devět uchazečů o prezidentský post, ani prováděcí zákon neodporují Ústavě.

NSS nařídil ministerstvu vnitra, aby pro přímou volbu hlavy státu zaregistrovalo předsedkyni Suverenity Janu Bobošíkovou. Naopak ekonom Vladimír Dlouhý a senátor Tomio Okamura u soudu se svými žalobami neuspěli. Všichni tři u soudu zpochybnili zejména výpočet podílu neplatných podpisů. Ministerstvo totiž sčítalo chybovost v obou kontrolních vzorcích, ačkoliv ji podle některých odborníků mělo zprůměrovat. Podle NSS vnitro skutečně postupovalo nesprávně, pouze Bobošíková má ale po změně výpočtu více než 50 000 platných podpisů.

Soud zamítl také stížnosti kandidátů, kteří vůbec neshromáždili potřebných 50 000 podpisů. Někteří soudci včetně předsedy soudu Josefa Baxy však měli jiný názor - uváděli například, že nebylo možné ověřit pravost podpisů na listinách nebo že nikdo nevyčíslil pravděpodobnost, s níž chybovost ve vzorcích odpovídá chybovosti celé petice.

"Nejvyšší správní soud svojí korektní interpretací odmítl absurdní výklad ministerstva vnitra," prohlásil Gerloch. Právník podle svých slov souhlasí s tím, že úřad neměl sčítat chybovost z kontrolních vzorků. Soud podle něj nyní rozhodl ve prospěch kandidátů. Podle Kysely se dalo usnesení NSS očekávat, již po rozhodnutí vnitra se snesla na úřad vlna kritiky.

Podle děkana pražské právnické fakulty je současný stav v pořádku. "Zákon počítá s tím, že NSS funguje jako volební soud, který přezkoumává rozhodnutí ministerstva," uvedl. Podle něj nemá Ústavní soud žádný důvod uvažovat o odložení prezidentské volby. Menšinový názor senátu pak Gerloch považuje za příliš přísný. Například sbírat ověřené podpisy by bylo velmi nákladné a technicky náročné. "Zákonná úprava mohla být preciznější, ale neliší se od jiných norem, například u kandidatury na senátora," řekl.

Podle Kysely by bylo jen velmi obtížné získat 50000 podpisů v případě, že by musely být ověřené u notáře nebo na úřadě. Pravděpodobně by podle něj bylo nutné sbírat hlasů méně. Například v Rakousku, kde se ověřené podpisy vyžadují, jich kandidát potřebuje 6000. "Nezdá se mi, že by docházelo k porušení Ústavy," uvedl ústavní expert. Podle něj byly úvahy tří soudců, kteří měli jiný názor, spíše obecnější.