Není pochyb o tom, že to v Česku dělají stovky, možná až tisíce lidí, kteří pracují v kuchyních a ve výdejnách obědů. Něco málo z toho, co strávníci nesnědí a co by skončilo v popelnici nebo drtičce odpadu, si dají v práci do tašky a odnesou domů. Právě na to ale doplatila kuchařka z Prahy 10. Nadřízený při kontrole v ženině tašce jídlo odhalil a ona dostala okamžitou výpověď pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Nejvyšší soud teď takový postup zaměstnavatele podpořil, jak zjistil on-line deník TÝDEN.CZ z databáze soudních rozhodnutí.
Spor začal zhruba před třemi lety. Pomocná kuchařka, která pracovala několik let v Praze 10, si jednou po směně nesla domů v tašce knedlíky, zelí, omáčku a několik sušenek. Zkrátka něco z toho, co v kuchyni zbylo od oběda. Při odchodu však neunikla kontrole a bylo zle. Dostala padáka.
Kuchařka se hájila tím, že to byl zčásti její nesnědený oběd a k tomu jídlo, které by stejně skončilo v drtičce odpadu. Hodnotu odnášených potravin sama odhadla asi na padesát korun. Zaměstnavatel to viděl jinak. U kuchařky v tašce se podle něj našly potraviny, které by nasytily osm až deset strávníků. Konkrétně houskové knedlíky nakrájené ze tří šišek, dvě litrové lahve přílohového zelí, údajně i s masem, a několik originálně zabalených sušenek.
Případ skončil u soudu. Kuchařka se totiž s okamžitým zrušením pracovního poměru odmítla smířit. Obvodní soud pro Prahu 10 však její žalobu zamítl. Odlišný názor měl odvolací Městský soud v Praze, který rozsudek změnil a ženy se zastal. Přihlédl k tomu, že kuchařka pro zaměstnavatele pracovala devět let, a to vždy svědomitě. Podle soudu mu navíc škoda vzniknout nemohla, protože by zbylé jídlo stejně zlikvidoval.
"Žalobkyně sice porušila své pracovní povinnosti, avšak nikoliv zvlášť hrubým způsobem, kdy by nebylo možné po žalovaném spravedlivě požadovat, aby ji zaměstnával ještě po dobu výpovědní doby," rozhodl zhruba před rokem soud.
Případ tím však neskončil. Nespokojený zaměstnavatel se totiž obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud. Namítal, že kuchařka jednala úmyslně proti jeho majetku s cílem "obohatit se na jeho úkor, respektive na úkor jeho klientů - starobních důchodců" a že je třeba přihlédnout i k tomu, že v práci "přicházela dnes a denně do kontaktu s potravinami". Mohla si je tak domů odnášet pravidelně.
Žena se naopak hájila tím, že jejím jediným pochybením bylo to, že zbytky jídla nerozdrtila v drtičce, ale chtěla je vzít domů.
Nejvyšší soud rozhodl před několika dny. Kuchařky se zastat odmítl, naopak podpořil jejího zaměstnavatele. Podle soudců žena porušila jednu ze základních povinností zaměstnance, a sice řádně hospodařit se svěřenými prostředky, majetek svého zaměstnavatele ochraňovat před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím.
"Jednáním, které spočívalo v pokusu odcizit potraviny náležející žalovanému, se dopustila přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnankyně, která měla tyto věci používat k plnění svých pracovních úkolů a která možnosti s nimi nakládat zneužila k pokusu o jejich odcizení. Na této povaze jednání žalobkyně nemůže nic změnit ani okolnost, že potraviny, které se pokusila odcizit, žalobkyni 'zbyly' po vydání objednaných obědů a že by jinak byly 'zlikvidovány', nehledě k tomu, že lze pochybovat o nezbytnosti 'likvidace' originálně balených sušenek, které se mezi uvedenými potravinami rovněž nacházely," napsal v odůvodnění dovolací senát v čele s Jiřím Doležílkem.
Případ se tak vrací na stůl soudcům Městského soudu v Praze, kteří se musejí právním názorem Nejvyššího soudu řídit a rozhodnout znovu. Je pravděpodobné, že ve prospěch "na hodinu" vyhozené kuchařky to tentokrát nebude.
