Otrava oxidem uhelnatým, těžká infekce organismu, diabetická noha. To je jen výběr z dlouhého seznamu diagnóz, při kterých může pomoci speciální léčebná metoda: pobyt v hyperbarické komoře. Těchto komor je v Česku 14. Na Moravě je ale jen jedna.
Zjednodušeně řečeno, v hyperbarické komoře se pacientům do těla dostává zvýšené množství kyslíku, což "mobilizuje" tělo v boji proti infekci, urychluje proces hojení nebo snižuje otoky ve tkáních.
| Co je hyperbarická komora |
Jedná se o speciální uzavřenou tlakovou nádobu zpravidla z kvalitní oceli pro 1-12 lidí (v zahraničí jsou zařízení až pro dvacet pacientů). Pacient v ní leží nebo sedí a z prostředí nebo ze speciální masky pod zvýšeným atmosférickým tlakem dýchá téměř čistý kyslík. Tělu se tak nabízí až 15x víc kyslíku než běžně v prostředí, což přispívá ke zvýšenému nasycení tkání a dalším efektům. Vědci zatím nemají definitivní seznam diagnóz, při nichž může léčba kyslíkovým přetlakem pomáhat. Už nyní se ale ví, že kyslík může zachránit život při mnoha kritických stavech: vzduchové embolii, kesonové nemoci, otravě oxidem uhelnatým nebo kyanidy. Jako doplňková či podpůrná léčba může sloužit při těžkých infekcích, těžkých drtivých úrazech končetin, popáleninách, replantacích končetin, náhle vzniklých poruchách sluchu, bércových vředech, diabetické noze nebo přihojování kožních štěpů. Více informací najdete zde. |
Podle doktora Michala Hájka, který vede Českou společnost hyperbarické a letecké medicíny, je v Česku tato léčebná metoda podceňovaná. "Podle odborníků je reálná potřeba asi 100 míst v komorách, v současnosti je to 55 až 60 míst. Kapacita by měla být pochopitelně rovnoměrně rozšířená," konstatuje Hájek.
Brno nemá, a nechce
Právě v tomto ohledu ale Česko pokulhává. Zatímco v Čechách je komor celkem 13, na Moravě je jen jediná: v Ostravě. "V roce 2005 a 2006 jsme léčili přes pět desítek pacientů odeslaných z Jihomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje," popisuje Hájek, který pracuje právě v ostravské městské nemocnici.
Několik pacientů ročně "dodávají" do Ostravy například z dětské onkologie v brněnské fakultní nemocnici v Bohunicích. "V komoře neléčíme samotnou rakovinu, ale různé komplikace. Například stavy po těžkých infekcích nebo po rozsáhlých operacích mozku, kdy potřebujeme, aby se tělo co nejdříve vzpamatovalo, abychom mohli pokračovat v léčbě," líčí zdejší přednosta profesor Jaroslav Štěrba.
Ostrava stačí, říká pojišťovna
Odborná společnost proto podporuje plán na zřízení dalších komor na Moravě. Všeobecná zdravotní pojišťovna o tom ale nechce slyšet. "Současný stav podle naší analýzy dostatečně pokrývá potřeby pojištěnců. Za rok 2006 bylo na ostravském pracovišti ošetřeno pouze pět klientů VZP z Jihomoravského kraje, takže stavbu další komory vidíme jako neefektivní," konstatovala mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Tereza Květoňová.
| Dva happyendy za všechny |
Loni v Ostravě ošetřovali šestiletou dívku po těžkém úrazu spojeném s poraněním lebky a mozku, která byla převezena týden po úraze v kómatu. Během třítýdenní léčby se její stav zlepšil, prakticky se probrala z kómatu, začala komunikovat s okolím. V současné době ještě rehabilituje a již chodí s mírnou oporou.
Před lety lékaři ošetřovali těhotnou mladou ženu z Brna, kterou přivezli s otravou oxidem uhelnatým z porouchaného plynového kotle. Nastávající maminka se probrala naštěstí bez jakýchkoli neurologických následků a o šest týdnů později porodila dvě zdravé děti. |
Podobný názor mají překvapivě i nemocnice. Podle nich se do hyperbarické komory dostanou všichni pacienti, kteří to potřebují. "Výskyt pacientů, kteří léčbu potřebují, je sporadický, a dostatečnou léčbou pro ně je převoz do Ostravy," říká mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová. Podle ní nemocnice s pořízením komory pro jednoho pacienta počítá, nyní je ale prioritou stavba nového traumacentra.
O úsporách není pochyb
Problém je v tom, že nemocnice počítají pouze pacienty, kteří jsou v akutním ohrožení života a pro které je hyperbarická komora jedinou možnou léčbou. Hyperbaroxií, jak se léčba nazývá, se ale mohou léčit i lidé, kterým nehrozí bezprostřední smrt. A i když jsou komory drahé, vyplatí se to.
Prokázala to například 12 let trvající kanadská studie, v níž vědci sledovali pacienty s diabetickou nohou. Ukázalo se, že když léčba zahrnovala sezení v hyperbarické komoře, snížily se náklady na léčbu každého pacienta o 10 tisíc dolarů.
Pacientům se léčba nedostává
Drtivá většina těchto pacientů se ale do hyperbarické komory nedostane, a problém s ošetřením mají i pacienti ve stavu akutního ohrožení. Podle Hájka statistiky ukazují, že například při otravě oxidem uhelnatým se do hyperbarické komory dostanou jen pacienti ze dvaceti okresů. "Podíl pacientů léčených touto metodou je maximálně do deseti procent všech, kdo dané onemocnění mají. To je velmi málo. Rozhodně není pravda, že je tato léčba dostupná pro všechny pacienty," shrnuje situaci Hájek.
Nemocnice se ale domnívají, že v "neakutních" případech není léčba kyslíkovým přetlakem potřeba. "Používáme jiné léčebné postupy," odbývá dotaz na toto téma mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Naďa Kuklínková.
Jde o peníze
Důvod, proč se nemocnice zřizování komor brání, je jednoduchý: peníze. Zřízení jednoho místa v hyperbarické komoře přijde asi na tři miliony korun, další miliony korun spolyká roční provoz, komoru totiž musí obsluhovat kvalifikované sestry a lékaři.
Úhrady od pojišťoven často nepokryjí náklady, které nemocnice má. Zatímco při plném denním vytížení komory úhrada 1500 Kč za jednu terapii náklady pokryje, akutní léčba bývá ztrátová. "Jedno 'najetí' desetimístné ostravské komory stojí 6 až 7 tisíc korun. Akutní ošetření o víkendech a v noci zachováváme kvůli zajištění dostupnosti péče," říká Hájek.
Foto: archiv dr. Hájka, profimedia.cz
