Po kšeftařích s chudobou zůstávají statisícové až milionové dluhy. Když zjistili, že na ubytovnách pro chudé se už vydělávat nedá, začali skupovat jednotlivé byty. V ohrožení jsou ostatní partaje, které za ně musí platit dluhy.
Byznys se sociálně slabými pokračuje. Jen co stát omezil bydlení v ubytovnách, kde žilo i několik lidí na pár metrech čtverečních, ale jejich provozovatelé za to z erární kasy inkasovali desetitisíce, našli si spekulanti nový kšeft. Na severu republiky ve velkém skupují byty, do kterých nájemníky stěhují.
"Jeden podobný byt máme v domě. V průběhu jednoho roku se tam vystřídaly tři rodiny," říká paní Jana z chomutovského sídliště Zahradní. "Se dvěma z nich to šlo, ale ta třetí dělala v domě nepořádek," dodává s tím, že prý tam sociálně slabé nájemníky stěhují majitelé z lukrativnějších bytů například v Praze.
Krachující domy
Mnohem více problémů ovšem nájemníkům i majitelům družstevních bytů působí spekulanti, kteří byty sociálně slabým pronajímají. Pociťovat to začínají společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytových družstev. Na severu Čech kvůli tomu už několik společenství vlastníků zkrachovalo.
"Někteří investoři mají v jednom SVJ koupeno i pět nebo šest bytů, a pokud za ně neplatí odvody, dostávají tak celý dům do problémů," konstatoval pro chomutovský týdeník Nástup předseda jednoho ze společenství vlastníků Miroslav Rozsypal. "Za půl roku dluh vyroste na sto padesát až dvě stě tisíc, společenství nemají z čeho splácet úvěry, zálohy na energie," dodal.
Jeho slova potvrzuje i Kateřina Horáková ze Svazu českých a moravských bytových družstev. "Je to časovaná bomba," řekla TÝDNU. Pokud se dostane menší družstvo nebo společenství vlastníků kvůli jednomu nebo několika majitelům bytů do problémů, může to podle ní mít katastrofální následky i pro ostatní obyvatele. Společenství nebude mít na energie, bude odpojeno od rozvodů vody, plynu či elektřiny a byty budou neprodejné.
"Podle zákona za dluhy SVJ ručí majitelé podle svých podílů," říká Horáková. Celkový dluh se podle ní může rozpočítat na jednotlivé byty. "V krizové variantě se může věřitel podívat, jaké byty jsou zpeněžitelné, a může z nich alespoň částečně uspokojit svou pohledávku," dodala. Jinými slovy: v krajním případě kvůli tomu můžete dokonce přijít o byt!
Přednost má banka
Řešení pro společenství vlastníků mnoho není. Ministerstvo pro místní rozvoj doporučuje sankcionovat takzvaného příjemce služeb částkou sto korun za den. Problém je ale v tom, že tímto příjemcem je většinou nájemník, který majiteli bytu za služby platí- třeba ze sociálních dávek. A pokud majitel bytu neposílá peníze dále na účet společenství, není způsob, jak ho sankcionovat.
Více se o tématu dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 9. února 2015.
