Česká republika z členství v Evropské unii jednoznačně profituje. Přineslo jí ekonomický růst i větší váhu na mezinárodní scéně, je přesvědčen expremiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD). Přínosů unie, do níž Česko vstoupilo 1. května 2004, však podle něj nedokázalo plně využít, a to i kvůli euroskeptickým vládám, které zanedbaly čerpání evropských fondů. V rozhovoru poskytnutém ČTK mluví Špidla také o budoucnosti osmadvacítky, z níž by se podle něj během jedné generace mohla stát konfederace.
Anketa:
Souhlasíte s expremiérem Vladimírem Špidlou, že členství v Evropské unii je pro Česko přínosem?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Neumím posoudit. 33%
"Po mém soudu je těch deset let z hlediska České republiky úspěch, protože v zásadě jste si ani nevšimli, že jsme se zintegrovali. Žádné technické nebo podobné problémy nevznikly," hodnotí uplynulou dekádu Špidla, podle něhož Česku vstup přinesl značný hospodářský impulz. "Ty šestiprocentní růsty, to by prostě bez Evropy nebylo," připomíná vývoj HDP v rocích bezprostředně po rozšíření unie o ČR a dalších devět zemí.
"Stejně tak to výrazně posílilo pozici České republiky," říká muž, který byl před deseti lety premiérem. Na vlastní kůži tak prý mohl pozorovat, že "náš význam stoupl desetinásobně". Jasně to podle svých slov pociťoval nejen při jednáních s evropskými, ale zejména mimoevropskými politiky.
Negativa vstupu do unie, který podle něj zvýšil i schopnost Česka ovlivňovat svůj osud, hledá Špidla jen těžko. "Dohromady celkem nejsem schopen najít nějakou věc, která by se z toho důvodu zhoršila," říká s tím, že se o to poctivě snažil. Námitky nemá ani proti údajně přebujelé unijní byrokracii, o níž jsou přesvědčeni kritici. "Obvykle když začnete rozebírat ty údajně nesmyslné regulace, tak zjistíte, že mají smysl," podotýká. Odmítá například i častou výtku prezidenta Miloše Zemana týkající se úsporných žárovek. "Žárovky ušetřily, zdá se, jedno Rumunsko z hlediska spotřeby elektrické energie v Evropě," je přesvědčen.
Současný šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) má za to, že Česko unii nic zvláštního nepřineslo. "Myslím si, že specifického jsme nepřinesli nic moc kromě toho, co každý jiný lid, když vstoupil do Evropské unie, to znamená paletu svých deseti milionů lidí, naši kulturní úroveň a naši ekonomickou kapacitu," říká s tím, že novum možná spočívalo ve strategii posilování mezivládních prvků v rozhodování společenství, s níž přišly konzervativní vlády. Podle Špidly to pro Česko bylo nevýhodné.
Česku se podle něj podařilo dobře využít společný ekonomický prostor EU. "Druhá věc je, že jsme opravdu nevyužili evropské fondy, což je otřesné, protože když se podíváte na ostatní země ve střední Evropě, tak žádná neměla takovou stagnaci. A podle mého názoru, kdybychom fondy využili rozumě, tak jsme vůbec nebyli v krizi," míní. Je přitom přesvědčen, že jde především o systémovou chybu. "Druhá věc je, já podezírám tu euroskeptickou vládu (Petra Nečase), že ona ty fondy nechtěla využít, že to pro ně nebyla prostě priorita," podotýká ale zároveň.
Expremiér je také přesvědčen, že osmadvacítka by měla v integraci pokračovat dál, například v oblasti zahraničních vztahů nebo bezpečnostní politiky. "Nepochybně by bylo vhodné Evropu přiblížit po mém soudu k nějaké konfederaci, k nějaké v podstatě volné federaci," myslí si. Takový vývoj si dokáže představit v horizontu jedné generace.
Nedostatky dnešní unie vidí Špidla například v malém zájmu občanů o evropskou politiku, za který však podle něj nesou do značné míry vinu politici v jednotlivých zemích, nebo v částečném demokratickém deficitu. K jeho odstranění je podle něj potřeba právě hlubší integrace, která by vedla k tomu, že by Evropský parlament získal pozici běžného parlamentu s právem vyjadřovat důvěru vládě. Evropská komise by pak v úzké oblasti získala pravomoci skutečné vlády.
