Srovnání: kolik stálo zboží v roce 1985 a nyní

Průměrná mzda se v Česku zvýšila od roku 1985 do roku 2014 z 2920 korun na 25 686 korun, tedy téměř devětkrát. Podstatně se ovšem změnila i kupní síla obyvatelstva. Lidé si za svou mzdu mohli koupit více potravin, naopak podražila kultura.

Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil Český statistický úřad. Například v roce 1985 si lidé za svůj plat mohli koupit 73 kilo másla, v roce 2014 to bylo už 159 kilo. Vajec bylo možné před třiceti lety ze mzdy zakoupit 2430, loni 8350. Podobné to je třeba i s cukrem či elektronikou.

Naopak za tu dobu podstatně podražil chléb, takže před třiceti lety si lidé mohli koupit 1123 kilo kmínového chleba, nyní jen 1117 kilo. Podobně tomu bylo například u hnědého uhlí, zemního plynu či vstupenek do kina.

"Podrobnější zpracování kupní síly obyvatelstva jsme neprováděli," řekl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. Samozřejmě by to podle něj šlo udělat, ale spotřebitelský koš, tedy to, co si lidé kupují, se za tu dobu natolik proměnil, že by to nemělo velkou vypovídací hodnotu.

Mzdová nerovnost narůstá

V poslední době přitom podle statistiků narůstá mzdová nerovnost. Mzdový medián, tedy výše mzdy, na kterou dosahuje přesně polovina zaměstnanců, v roce 2014 činil 21 629 korun. Medián mezd mužů byl o 4098 korun vyšší než u žen. Průměrná mzda dosáhla v loňském roce 25 686 korun a meziročně se zvýšila o 608 korun. Díky nízké inflaci se mzda reálně zvýšila o dvě procenta.

Rozdíly ve výdělcích jsou nejvýraznější podle konkrétních zaměstnání. Například řídící pracovníci v roce 2014 vydělávali podle mediánu 42 645 korun, tedy dvojnásobek úrovně mezd úředníků nebo řemeslníků. Ovšem i uvnitř této kategorie zaměstnanců jsou velké rozdíly závislé na oboru a na velikosti řízeného podniku či útvaru. Na opačné straně mzdové škály si nadpoloviční většina pomocných a nekvalifikovaných pracovníků a také téměř polovina pracovníků ve službách a prodeji vydělala méně než 15 tisíc hrubého měsíčně.

"Čtyři z pěti zaměstnanců v komerční sféře brali mzdy v intervalu 12 až 42 tisíc korun hrubého a na každé straně byla ještě desetina extrémních hodnot, na jedné lidé poblíž minimální mzdy, na druhé vysoké výplaty až do milionových hodnot," vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.