Vláda těsnou většinou souhlasila s páteční dohodou, podle níž mají soudci a žalobci dostat část platů zpětně, části nároků se vzdají. Výplata více než jedné miliardy korun na platy je podmíněna tím, že zástupci justice přistoupí na dohodu o narovnání. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) řekla, že zvoleným řešením stát ušetří kolem čtyř miliard korun. Opozice ale o řešení, které kabinet zvolil, pochybuje.
Soudci mají zpětně dostat peníze za roky 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoliv peníze kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. Současně se podle Válkové soudci a státní zástupci vzdají všech nároků na náklady řízení, úroky z prodlení a podobně.
Pokud by na dohodu přistoupilo všech 4200 soudců a státních zástupců, tak to podle Válkové státní rozpočet přijde na 1,2 miliardy korun. Druhá varianta, kterou probírala vláda, by stát přišla na zhruba pět miliard korun. "Je to jedna ku třem, v podstatě státu se tím ušetří cirka čtyři miliardy," řekla ministryně k nakonec přijaté variantě.
Vládní řešení ostře kritizoval exministr spravedlnosti a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Pavel Blažek (ODS). "Vláda podlehla justičnímu diktátu, aniž využila všechny prostředky, které má," řekl České televizi Blažek. Dohoda podle něj vznikla v "brněnských justičních palácích", ne na ministerstvu spravedlnosti. Dohodu vlády a zástupců justice označil za divadlo, které zaplatí daňoví poplatníci. "Ministryně Válková odkývala to, co si justice připravila," tvrdí opoziční poslanec. Považuje za absurdní a chybné, že se vláda dál nesoudila.
Za "záplatující" označil vládní řešení další z místopředsedů výboru Jan Farský (TOP 09 a Starostové). Nemůže podle něho zabránit žalobám jednotlivých soudců a státních zástupců, každý z nich má totiž právo domáhat se před soudem doplatku. "Neexistuje způsob, jak je odmítnout," podotkl Farský. Od kabinetu by očekával debatu s opozicí o nastavení systému odměňování ve veřejné sféře tak, aby byl nezpochybnitelný.
Rovněž místopředseda právního výboru z KSČM Stanislav Grospič pokládá dohodu za nepříliš šťastný kompromis a pochybuje o tom, zda přinese kýžený účinek. Podobně jako Farský upozornil na to, že vláda nemá a ani nemůže mít úplnou jistotu v tom, zda budou dohodu respektovat všichni soudci, nebo zda se někdo z nich neobrátí na soud.
Hlasování o návrhu bylo ve vládě těsné. Podle jednoho ze členů kabinetu hlasovalo pro devět ministrů, tedy přesně minimální nutný počet, aby návrh prošel. Pro hlasovali přítomní ministři za ČSSD a KDU-ČSL, zdržela se naopak většina ministrů za ANO včetně ministra financí Andreje Babiše.
Zajištění dohody se soudci a státními zástupci bude podle Válkové náročné organizačně i technicky, nicméně peníze by měly být připraveny v květnu k výplatě a nejpozději v červnu by je měli soudci a státní zástupci dostat na účet. Válková věří, že apel čelních představitelů justice na to, aby soudci a státní zástupci na dohodu přistoupili, bude mít 80 nebo 90procentní úspěšnost. Z justice podle ní zaznělo, že ten, kdo dohodu nepodepíše, by ztratil tvář mezi svými kolegy i u veřejnosti.
Peníze na narovnání se podle Válkové uvolní z rozpočtové rezervy nebo z prostředků ministerstva financí, část půjde i z resortu spravedlnosti.
Rozhodnutím vláda reagovala na výrok Nejvyššího soudu, podle kterého nepoužívá ministerstvo práce při stanovování platů správný statistický údaj. V uplynulých letech navíc zákon soudcům a státním zástupcům místo trojnásobku přiznával jen 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře (u státních zástupců je výsledek ponížený koeficientem 0,9). Rozhodnutí Nejvyššího soudu otevřelo cestu ke zvýšení platů soudců a státních zástupců i ke zpětnému doplácení části jejich platů.
