Pozemkový úřad by měl do konce letošního roku vrátit vyšebrodským cisterciákům čtyři tisíce hektarů lesů. Řád již získal dalších zhruba pět set hektarů lesa. Jako prvnímu řádu v Česku se cisterciákům podařilo rozptýlit podezření úřadů, že jejich majetek jim stát konfiskoval v souladu s Benešovými dekrety.
"Cisterciáci by rádi zisky z historického majetku použili na obnovu zdevastované národní kulturní památky. V lesích zaměstnají místní lidi," řekl převor Justin Berka.
Podle deníku Právo Státní pozemkový úřad přehodnotil odmítavý názor Lesů ČR a rozhodl, že šumavské lesy se mnichům vrátí. "Nedá se říct, že postoj Lesů ČR byl odmítavý, oni netvrdili, že ten nárok neuznávají nebo popírají, ale nechtěli sami rozhodnout," uvedl k věci advokát cisterciáků Tomáš Holas.
Benešovy dekrety se podle něj na klášter vztahovaly hned po roce 1945, kdy ministerstvo zemědělství bylo již v komunistických rukou. "Skutečně bylo vydáno rozhodnutí, že se na majetek vztahují Benešovy dekrety, bylo ovšem formálně vadné. To bylo před únorem 1948 zrušeno v řádném procesu Nejvyšším správním soudem, který tehdy ještě fungoval," řekl Holas. Po únoru se komunisté podle něj pokusili znovu o něco podobného, ale protiprávně.
Podle Holase se podařilo prokázat, že vyšebrodští mniši se postavili proti nacismu. Třeba opat Tecelín odmítl vpustit do kláštera Adolfa Hitlera při jeho návštěvě Sudet, byl zatčen a internován. Nacisté pak klášter v roce 1941 zrušili. Tecelín na Moravě vstoupil do odbojové organizace Obrana národa.
"My případné zisky z hospodaření v lesích využijeme k tomu, k čemu Rožmberkové ty lesy klášteru dali. Totiž k udržení areálu kláštera, aby mohl dále sloužit veřejnosti jako po celá staletí. Je to velký areál, který je stále z velké části zdevastovaný," řekl převor Berka. V roce 1991 se řádu vrátila polovina areálu, teď by měl stát vydat i tu druhou s hospodářskými budovami. Do základní obnovy národní kulturní památky jsou podle převora zapotřebí ještě investovat stamiliony korun.
Zaměstnanost v lesích by se podle něj měla zvýšit. "Určitě bychom chtěli založit svoji firmu, kde bychom zaměstnávali místní lidi, tak jak se to dělalo dřív," uvedl.
Ročně si Vyšebrodský klášter prohlédne třicet tisíc lidí. Poklady zdejších cisterciáků jsou k vidění i jinde, třeba světoznámé dílo Mistra vyšebrodského oltáře zůstalo po navrácení církvi v expozici pražského Anežského kláštera.
