Penze, jež lidem vyplácí stát, mohou do roku 2050 klesnout až na polovinu současné hodnoty. Důvodem může být snižování počtu aktivních plátců sociálního pojistného a nárůst počtu důchodců. Na tiskové konferenci k penzijní reformě to prohlásil premiér Petr Nečas (ODS).
Vývoj výše penzí má podle něj dvě varianty. Tou první je, že jejich poměr vůči průměrným mzdám zůstane na stejné úrovni jako dnes, tou druhou je, že bude postupně klesat. "S pravděpodobností hraničící s jistotou toto je reálná varianta následujících desetiletí," prohlásil Nečas. Počet plátců současného pojistného totiž bude klesat, a to ze současných 1,8 na jednoho penzistu na 1,2.
Například lidé narození v roce 1981 s příjmem 20 tisíc měsíčně by podle Nečase při odchodu do penze mohli dostávat od státu důchod, který by měl v dnešních hodnotách výši 6400 korun. "To je výrazně méně než současných jedenáct tisíc korun," dodal Nečas s tím, že o moc lépe na tom nebudou ani ostatní ročníky.
Vycházel přitom z propočtů ministerstva práce a sociálních věcí, které se opíralo o analýzu vědeckého pracoviště CERGE-EI. Aby se do budoucna neprohluboval deficit důchodového účtu, bylo by podle Nečase nutné zvýšit sazbu sociálního pojištění ze současných 28 procent hrubé mzdy na 40 procent, zavést jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 26 procent, ještě výrazněji posunout věk odchodu do důchodu, zvýšit firemní daň z 19 na 38 procent nebo snížit všechny penze včetně invalidních o třetinu. To prý však současná vláda nechce udělat.
Nečas tak chtěl podpořit vládní penzijní reformu, jejíž hlavní část začala v lednu letošního roku. V jejím rámci si mohou lidé vyvést tři procentní body ze sociálního pojištění ze státního systému na individuální účty u soukromých penzijních společností. Podmínkou je, že přidají dvě procenta hrubé mzdy ze svého. Budou tak sice mít o něco nižší státní důchod, z nového pilíře jim však poplyne druhá penze. Ta by podle Nečase mohla dosáhnout čtvrtiny až třetiny státního důchodu.
Problém ovšem je, že se nedaří do nového penzijního spoření získat nové lidi. Za první čtvrtletí jich vstoupilo jenom okolo dvaceti tisíc a lidé nad 35 let věku mají čas na vstup jenom do konce června. Penzijní společnosti původně odhadovaly, že za první půlrok budou mít kolem půl milionu klientů. Důvodem malého počtu zájemců je podle Nečase negativní kampaň vedená proti reformě. "Když jsme dělali koncepci penzijní reformy, tak jsme nemohli vědět o zlovolné kampani ČSSD," řekl Nečas. Sociální demokracie totiž reformu dlouhodobě kritizuje. Mimo jiné podle ní oslabuje státní rozpočet, navíc pak lidem negarantuje dostatečné penze.
Vláda proto chce lidi v posledních třech letech nalákat za pomoci kampaně v médiích. Sám premiér se přitom do nového penzijního spoření ještě nezapojil. Prý se však k tomu chystá. "Mám připravené podklady, podle kterých si budu vybírat," řekl Nečas. Bude patrně volit bezpečnější konzervativní strategie, tedy spíše dluhopisové fondy. "Jde o závažné rozhodnutí na 20 let," podotkl Nečas.
Nečasovi bude letos 49 let a podle zákona má čas na vstup do druhého důchodového pilíře do konce června. Do té doby se musejí o případném vstupu rozhodnout všichni obyvatelé starší 35 let.
