Fotbalistu Pavla Nedvěda, zachránce Gjona Perdedaje, vědce nebo osobnosti nedávné české historie obsahuje seznam jmen navrhovaných předsedou Senátu Milanem Štěchem prezidentovi k udělení státního vyznamenání, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici.
Šéf horní parlamentní komory navrhuje ocenit fotbalistu Pavla Nedvěda, bývalého českého reprezentanta. "Není sporu o tom, že Pavel Nedvěd se svými vynikajícími výkony jak v rámci reprezentace, tak v klubových soutěžích, zasloužil o šíření dobrého jména České republiky v zahraničí jako málokterý sportovec. Je to nejrespektovanější fotbalista všech dob, legendární Pelé zařadil v roce 2004 Nedvěda mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů," zdůvodňuje Štěch Nedvědovu nominaci.
Kromě fenomenálního sportovce je mezi navrženými i Gjon Perdedaj, číšník, který v roce 2000 nasadil vlastní život, aby ochránil oběť před loupežným přepadením. Pachatel mu v potyčce prořízl hrdlo a od té doby nemůže mluvit a špatně se hýbe. Úřady mu dokonce chtěly odebrat dávky v hmotné nouzi, protože získal peníze z humanitární sbírky. "Udělení státního vyznamenání G. Perdedajovi by bylo symbolickým důkazem, že hrdinské činy jsou v České republice patřičně ceněny," tvrdí předseda Senátu.
Udělením státního vyznamenání chce šéf Senátu ocenit i statečnost "třetího Palacha" - Evžena Plocka, který se 4. dubna 1969 na Velký pátek o Velikonocích zapálil před sídlem jihlavského OV KSČ. Na rozdíl od Jana Palacha a Jana Zajíce je jeho osud veřejnosti téměř neznámý. "Nerozhodoval se pod vlivem opozičního entuziasmu mládí, ale jako vyzrálý muž středního věku," stojí ve Štěchově zdůvodnění s tím, že jej lze řadit mezi "oběti normalizačního komunistického totalitarismu".
Další navrhované osobnosti předsedou Senátu:
kpt. František Peltán, radista odbojové skupiny Obrana národa a zajišťující spojení skupiny "Tři králové" (Morávek - Balabán - Mašín) s londýnským exilem. Řadu měsíců po smrti Tří králů unikal gestapu až v červenci 1942 podlehl v přestřelce gestapácké přesile.
Prof. MUDr. Jiří Bartek, CSc., v současné době světově nejcitovanější český vědec, hovoří se o něm jako o jednom ze žhavých kandidátů na Nobelovu cenu. Působí i na výzkumném ústavu Kraeftens Bekaempelse v Kodani. Věnuje se výzkumu regulačních mechanismů dělení nádorových buněk a mechanismů vedoucích ke vzniku nádorů. Je autorem téměř 400 vědeckých prací. Jeho práce má zcela zásadní význam pro výzkum léčby rakoviny.
Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., neurofyziolog, profesor fyziologie a farmakologie. Jeho laboratorní studium nervové soustavy, elektrofyziologie a biochemie nervosvalových kontaktů a synapsí v mozku vedlo k řadě zajímavých nálezů a objevů, mimo jiné i o působení adrenalinu a noradrenalinu na lepší výkonnost nervových spojů a nekvantového výlevu neuropřenašečů.
Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., přední česká imunoložka, patří k nejuznávanějším a nejpublikovanějším českým vědcům. Bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu, předsedkyně České imunologické společnosti. Její jméno je spojeno s desítkami patentů. Její dílo má zcela zásadní význam na možnosti léčby rakoviny.
Ladislav Smoček patří k vůbec nejvýznamnějším osobnostem českého divadla 20. a 21. století, ať už jako režisér, nebo dramatik. V 60. letech se založením Činoherního klubu podílel na zásadní moderní teoretické i praktické proměně české dramatiky. Dlouhodobě patří ke třem světově nejhranějším českým dramatikům. Byl a je také často zván na hostování do zemí po celém světě. Šíří tak dobré jméno české kultury v zahraničí.
Ing. Ludvík Kalma, jeden z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších novodobých českých manažerů, patří k nejdůležitějším osobnostem českého automobilového průmyslu po listopadu 1989 a významně se tak zasloužil o české hospodářství. Měl klíčovou zásluhu na úspěšné transformaci mladoboleslavské automobilky v moderní a prosperující závod koncernu Volkswagen. I po své tragické smrti je vynikajícím příkladem moderního českého manažera, který navazoval na prvorepublikové baťovské tradice řízení podniku.
Kromě předsedy horní komory mohou navrhovat své kandidáty na vyznamenání i ostatní senátoři. Mezi ostatními navrhovanými osobnostmi je například kambodžský král Norodom Sihamoni, jenž vyrůstal v Československu, jazykovědec František Čermák, bývalá ministryně a plzeňská hejtmanka Milada Emmerová, gymnasta Jan Gajdoš (in memoriam), matematik Josef Kubát, pilot Milan Malý (in memoriam), lékařka Miluše Havlová, legionář Ondřej Mézl, politický vězeň Miloslav Růžička nebo v neposlední řadě cestovatel Miroslav Zikmund.
Kandidáty musí schválit plénum Senátu, pravděpodobně na červnové schůzi.
