V politice současného Ruska přetrvaly imperiální ambice někdejšího Sovětského svazu, ty představují bezpečnostní riziko i pro Českou republiku. Pokud se Evropská unie vůči Moskvě výrazně nevymezí, Rusko se ve svém úsilí obnovit svou moc nad někdejším východním blokem nezastaví. Na semináři Zločiny komunismu to dnes v Senátu řekl europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09).
"Pádem Sovětského svazu neskončilo komunistické přemýšlení, přetáhlo se dál do nástupnických států a nejvýrazněji do Ruska. Jedna z věcí, která pokračuje, je tradiční ruská imperiálnost," řekl Štětina. "Týká se to i nás. Imperiální logika Ruska nekončí u Užhorodu, jak by si mohl někdo myslet. Ta končí u Aše."
EU se podle Štětiny staví k ruské bezpečnostní hrozbě vlažně, což se projevilo například při válce v Gruzii v roce 2008, kdy Rusko obsadilo Jižní Osetii. "Evropská unie jen opatrně zvedla varovný prst," řekl Štětina. Za důsledek této reakce považuje i ruskou anexi Krymu nebo současný konflikt na východě Ukrajiny. "A musíme se ptát, jak dlouho se budeme dívat na to, jak ruská imperiální logika převzatá ze Sovětského svazu bude pokračovat," řekl.
Podle Štětiny je hlavní problém v tom, že se k moci v Rusku dostal současný prezident Vladimir Putin, který v minulosti působil jako agent sovětské tajné služby KGB. Putin podle něj vrátil do vedení Ruska způsob přemýšlení užívaný rozvědkami v době studené války a tento způsob přemýšlení bude hájit i nadále. "Důstojníci tajných služeb nepřestávají těmi důstojníky být, když odejdou do důchodu, jsou jimi nadosmrti," varoval Štětina.
