Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) kritizoval fungování Univerzity obrany v Brně, které označil za katastrofálně neefektivní, a nevyloučil tam personální změny. Ministerstvo podle Stropnického zrušilo i zamýšlenou stavbu kampusu této jediné vojenské vysokého školy v zemi, která měla stát půl miliardy korun. Stropnický dnes také uvedl, že chce mít do konce června analýzu fungování vojenského zpravodajství, na jejímž základě vybere kandidáta na nového ředitele vojenské rozvědky. Toho potom bude schvalovat vláda.
"Já jsem rozhodně pro její (Univerzity obrany) zachování, protože má svoji určitou prestiž, a to i v zahraničí, ale to její fungování tímto způsobem je katastrofálně neefektivní," řekl Stropnický novinářům. Jako příklad uvedl loňské náklady na služební cesty pracovníků univerzity, které podle ministra byly přes 1,6 milionu korun. "To byla přibližně srovnatelná částka, co procestovalo celé vedení ministerstva," uvedl Stropnický.
Při ročním rozpočtu univerzity přes miliardu korun se pozastavil také nad počtem studentů této vojenské školy, kterých je jen několik stovek. Armádní univerzita tak má podle Stropnického o něco vyšší rozpočet než pražská Vysoká škola ekonomická, kde ale je 20 tisíc studentů. Připustil nicméně, že náklady na provoz vojenské univerzity navyšuje skutečnost, že její pedagogové i studenti jsou současně zaměstnanci armády s vojenskými hodnostmi.
Šetřit, šetřit, šetřit
Konkrétní počet lidí, kterých by se odchod z univerzity mohl dotknout, ministr uvést odmítl, dokud své návrhy změn nepředstaví rektor školy Bohuslav Přikryl. "Pan rektor musí připravit nějaký 'byznys plán' a buď si ho obhájí, nebo neobhájí, ale takhle to být nemůže," konstatoval Stropnický. Jako možnou úpravu fungování brněnské školy zmínil úvahu, že by bakalářské a magisterské studium vojáků přešlo na nedaleko stojící Vysoké učení technické a Univerzita obrany by organizovala jen postgraduální nebo specializované studium.
Stropnický novinářům představil také další úsporná opatření v jeho resortu, mezi kterými jmenoval i zrušení projektu na stavbu kampusu Univerzity obrany. "Tak jsme nepřímo ušetřili půl miliardy," uvedl ministr, podle něhož dalším velkým výdajem, který jeho úřad letos nerealizuje, bude plánovaná generální rekonstrukce Vojenského historického ústavu v Praze. "Ten stav té budovy není takový, abychom v tomto finančně hubeném roce museli plánovat takhle rozsáhlou investici," vysvětlil Stropnický, podle něhož by rekonstrukce objektu vyšla na 400 milionů korun.
Mezi dalšími úsporami nový šéf resortu zmínil úpravu smluv s dodavatelem energií, díky nimž ministerstvo podle Stropnického uspoří 100 milionů korun ročně, omezování počtů členů delegací při cestách do zahraničí, redukci služebních vozů a množství osob, které mají nárok na jejich využívání, a další opatření. "Některé úspory se samozřejmě objevily už v měsících, ještě než jsme sem nastoupili," přiznal ministr za hnutí ANO některé zásluhy i svým předchůdcům.
Podle prvního náměstka Jiřího Borovce chce vedení ministerstva ušetřené peníze investovat do výstroje a výzbroje vojáků.
Šéf vojenské rozvědky nejdřív v létě
Stropnický chce mít do konce června analýzu fungování vojenského zpravodajství, na jejímž základě vybere kandidáta na nového ředitele vojenské rozvědky. Výběr kandidáta zpozdilo udělování prověrky pro ministrova poradce Jana Berouna, který má analýzu zpracovat.
Vojenské zpravodajství přišlo o ředitele Milana Kovandu loni v červnu kvůli údajnému zneužití rozvědky ke sledování zaměstnanců úřadu vlády a manželky expremiéra Petra Nečase (ODS). Policie v případu obvinila kromě Kovandy jeho předchůdce Ondreje Páleníka. Od té doby vede vojenskou rozvědku jako pověřený šéf Rostislav Pilc.
Stropnický odmítl, že by se novým ředitelem zpravodajství mohl stát právě Beroun, který v minulosti působil jako zástupce ředitele civilní rozvědky. Na post šéfa vojenské rozvědky by se ministrovi líbila osoba typu jejího bývalého vedoucího Andora Šándora. "Je to člověk, který má v sobě řadu těch předpokladů, které podobný šéf musí mít. Má vojenský vhled a především má analytickou schopnost, která je velice důležitá pro vedení té služby," uvedl Stropnický.
Šándor ale prý mezi potenciálními kandidáty není. "Já myslím, že on by se podruhé do té řeky už nevrátil," poznamenal Stropnický na adresu Šándora, který dnes působí jako bezpečnostní poradce a analytik. Šándor potvrdil, že nemá v plánu se do čela vojenské rozvědky vracet, ani kdyby byl osloven. "Já jsem žádnou takovou nabídku nedostal a ani ji nečekám," dodal s tím, že tuto nabídku odmítl už v roce 2004, dva roky po svém odchodu z postu náčelníka tehdejší Vojenské zpravodajské služby.
Hledá už teď
Ministr se chce při výběru rozhodnout na základě analýzy, kterou má vypracovat Beroun. Ten, aby měl přístup ke všem materiálům vojenského zpravodajství, potřebuje získat prověrku na druhý nejvyšší stupeň tajné. Podle Stropnického prověřování Berouna již začalo. "Když to půjde dobře, tak by ta zpráva mohla být do konce června a na základě toho já se potom mohu začít poohlížet a připravit kandidáty a pak je předložit vládě," uvedl ministr.
Připustil přitom, že tipy na možné kandidáty už průběžně shání, neboť vhodných osob na tuto funkci podle něj není mnoho. Podle Stropnického bude nutné předjednat vybraného kandidáta v koalici. "Já si tu chybu moc nemůžu dovolit. Těch chyb v minulosti u vojenského zpravodajství bylo tolik, že já musím přijít s nezpochybnitelným kandidátem," poznamenal ministr, přičemž popřel, že by ohledně výběru jména nového šéfa vojenských zpravodajců čelil tlaku koaliční ČSSD či KDU-ČSL.
Stropnický zdůraznil, že absence stálého ředitele nemá negativní vliv na fungování této služby a vojenská rozvědka "není v nějaké alarmující krizi". Obvinění bývalých šéfů označil za "nešťastné selhání vedení zpravodajství".
Kromě vojenské rozvědky hledá armáda také nového ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování. Z původních 16 uchazečů se do finálového výběru podle Stropnického dostali dva muži a žena. Jméno nového šéfa chce zveřejnit v nejbližší době, podle informací Lidových novin v čele úřadu usedne ředitelka odboru logistiky a zahraniční pomoci na ministerstvu obrany Jitka Nalevajková.
