Neúprosné slunce donutilo tisíce Čechů utéct k vodě. Jak se ale na tuzemském koupališti může cítit žena, která vyznává islám a neodkládá šátek? Do karet jí nehraje postava zahalená od hlavy k patě, ale ani současná společenská atmosféra, kdy se Češi téměř křižují před každým, kdo připomíná běžence. Reportérky TÝDNE a TV Barrandov se v převlecích za muslimky pokusily zchladit na pěti českých koupalištích.
"Špíny smradlavý." Stačilo deset minut v jinak pohodové atmosféře u vody a jeden šátek na hlavě, aby ženské sebevědomí kleslo na nulu. Jindy se nám muži dvoří a občas se na ulici dokonce nějaký přitočí s nabídkou kvalitního posezení u kávy, teď si nás chlapíci měří s neskrývaným hnusem. Impozantní svalovci s vytetovanými tygry, draky či znakem FC Baník, si o nás povídají polohlasem - aby si nezadali, ale abychom je určitě nepřeslechly.
Rácháme se s kolegyní Klarisou na kraji jezera Konětopy. Po celodenní štrapáci po českých koupalištích v převleku za Češky, které konvertovaly k islámu, už jsme si na jedovatosti a "tajně" cvakající fotoaparáty na mobilech od spoluobčanů zvykly. Od mladíků, kteří opodál hrají volejbal, padají další urážky: "Svině arabský." "Tak se TO dostalo i sem." "Fuj, vždyť v tom ani nemůžou plavat, co sem lezou." A konečně zlatý hřeb: "Já bych TO upálil."
Přímo do obličeje nám neřekne nikdo nic. Snad i proto, že tu jezero nestřeží jen místní, sjela se sem směs rozpařených Pražáků a Středočechů. Nelibost Čechů k islámu je jinak největší z celé Evropské unie, což ukázala loňská data z evropské volební kalkulačky. Podle ní jen desetina lidí nepovažovala islám za hrozbu pro společnost. Proto si mnoho muslimek dobře rozmyslí, jestli bude nosit svůj hidžáb, nebo jestli ho kvůli nenávistným výlevům spoluobčanů radši odloží. 
* Jak na ně reagovali lidé v Praze? A na jiných místech? Byl v tom rozdíl?
* Kdo jim řekl otevřeně svůj názor?
* V čem se mohou koupat muslimky?
DOČTETE SE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 17. SRPNA 2015.
