Prezident Václav Klaus vyzval soudce Miloslava Sládka, aby se pokusil změnit rozsudek, kterým poslal desetiletou Terezku na psychiatrické oddělení motolské nemocnice. Dívka, o niž se už léta přetahují rodiče, prezidenta požádala dopisem o pomoc. Napsala v něm, že by ráda strávila letní prázdniny jako ostatní děti.
Prezident se po obdržení dopisu spojil s ošetřujícími lékaři v Motole. "Na základě tohoto pro něho zcela přesvědčivého a jednoznačného stanoviska motolské nemocnice požádal soudce Sládka, aby se případem neprodleně znovu zabýval a své původní rozhodnutí pokud možno změnil," uvedla vedoucí tiskové služby prezidenta Alena Veliká.
Soud původně nařídil umístit zdravou dívku na psychiatrii, protože její matka údajně bránila dívčinu otci, aby se s dcerou stýkal. Podle soudu tak nezvládla rodičovskou roli. Nyní podle mluvčího Obvodního soudu pro Prahu 8 Martina Slováčka padl nový verdikt a ve středu bude rozesláno všem zúčastněným stranám včetně nemocnice. Vzhledem k jejímu stanovisku začal Sládek v pondělí hledat pro holčičku jiné zařízení, kde by mohla být diagnostikována. Mluvčí nemocnice Eva Jurinová řekla, že nemocnice neshledává důvod, proč by měla dívka zůstat na klinice. V dřívějším vyjádření lékaři uvedli, že nebyly vyčerpány možnosti ambulantní léčby.
Odvést dítě z rodiny je užitečné jen brzy po rozvodu
Rozhodnutí soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 kritizují prezident Asociace evropských psychiatrů Cyril Höschl, děkanové všech tří lékařských fakult Univerzity Karlovy i ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková požaduje, aby byla dívka co nejrychleji z psychiatrické léčebny propuštěna.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas označil rozhodnutí soudu za mimořádně nešťastné a absolutně neadekvátní. Podle Nečase by v rodinném právu měla hrát větší roli takzvaná mediační služba, která by zprostředkovávala kontakt mezi členy rodin. Po podobném pracovišti volají i odborníci, například ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková. „Dnešní manželské poradny se sice formálně orientují i na mezilidské vztahy, ale málo jich je kompetentní pomáhat rodičům, kteří se neumějí dohodnout na péči o dítě,“ říká.
Případů, kdy spory rodičů vyústí až v „syndrom zavržení rodiče“, přitom stále přibývá. „Souvisí to s rostoucím počtem rozvodů, určitou dravostí a tendencí lidí prosazovat svoje práva za každou cenu,“ domnívá se Dušková. Podle ní by v počátcích krize, kdy dítě ještě není rodiči zcela odcizeno, mohl dětem pomáhat pobyt podobný škole v přírodě ve specializovaném zařízení, kde by se pokusily navázat vztah s odmítaným rodičem. „Ve chvíli, kdy už je vztah silně narušen, je třeba dát přednost pocitům dítěte a do vztahu ho nenutit,“ dodává psycholožka k případům, které se podobají tomu Terezčinu.
I když ministr Nečas vznik podobného pracoviště podporuje, rozhodně by ho neměl zřizovat jeho resort. „Chceme, aby existovala celá síť mediačních služeb, měly by je provozovat nestátní neziskové organizace nebo odborné společnosti,“ navrhuje.
Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek
