Občané obou zemí, které vznikly z bývalého Československa, jsou dodnes se svými politiky nespokojení. Tento týden si oba státy připomínaly 25. výročí od takzvané sametové revoluce a sdílely přitom společný pocit: zlost. Ve svém nejnovějším vydání o tom píše britský týdeník The Economist.
Anketa:
Kdyby se nyní konaly prezidentské volby, hlasovali byste pro Miloše Zemana?
- Ano, stejně jako v první přímé volbě. 20 %
- Ano, i když jsem v první přímé volbě hlasoval pro Schwarzenberga. 20 %
- Ne, zatímco v první přímé volbě měl moji důvěru, nyní ji ztratil. 20 %
- Nehlasoval jsem pro něj v první přímé volbě a můj hlas by nedostal ani nyní. 20 %
- Nevolil jsem tehdy a k volbám bych nešel ani nyní. 20 %
V Bratislavě stejně jako v Praze se konala 17. listopadu shromáždění u příležitosti svržení komunistického režimu, oslavy ale přehlušily protesty.
I když příčiny se v obou zemích liší, zaměření je podobné - nespokojenost s korupcí, přání orientovat zahraniční politiku více k Západu.
V České republice byl terčem prezident Miloš Zeman, na nějž demonstrující házeli vajíčka a vystavili mu červené karty, tedy vyloučení - řečeno fotbalovým jazykem. Lidé tak vyjadřovali nesouhlas s jeho nedávnými výroky týkajícími se čínské a ruské vlády a také s hrubostmi, z nichž ty poslední Zeman pronesl v rozhlase v souvislosti s ruskou skupinou Pussy Riot.
Zeman vypadal, že se ho tyto projevy nijak nedotkly, a následující den jeho úřad oznámil, že prezident pozval na leden na návštěvu do Prahy ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve středu vystoupil z řady opět a nechal se slyšet, že by čeští vojáci měli být vysláni na Golanské výšiny a pomoci bránit Izrael.
Původcem protestů na Slovensku je zase korupční skandál, kvůli němuž museli odstoupit ministryně zdravotnictví a předseda i místopředsedkyně parlamentu. Největším poraženým je bývalý předseda parlamentu Pavol Paška, dlouhodobě muž na špinavou práci ve straně Směr premiéra Roberta Fica, píše list.
Pro mnoho Slováků má skandál známou kostru. Nemocnice v Piešťanech v roce 2012 souhlasila s nákupem počítačového tomografu za milion eur. Když pak Směr vyhrál parlamentní volby, obsadil vedení nemocnice, smlouvu zrušil a vyhlásil novou soutěž. Vítězná nabídka společnosti Medical Group SK byla mnohem dražší, a sice 1,6 milionu eur (asi 44 milionů korun). Ukázalo se, že Paška byl zakladatelem Medical Group, byť jakékoli pochybení popírá a tvrdí, že s firmou už nemá nic společného. Odstoupila i místopředsedkyně parlamentu Renáta Zmajkovičová, která byla šéfkou dozorčí rady nemocnice.
Protesty měly neobvykle osobní charakter. Začaly shromážděním stovek lidí před Paškovým domem v Košicích. Paška odstoupil 15. listopadu, avšak protesty pokračovaly a o dva dny později na ně v Bratislavě přišly tři tisíce lidí. (Paška ničemu nepomohl, když demonstranty označil za anarchisty, což byl termín používaný komunistickými úřady pro účastníky protestů). Kvůli skandálu se začalo hovořit o možných předčasných volbách. Řádný mandát současné vlády vyprší v roce 2016.
Neznamená to ale, že opoziční strany ve volbách zvítězí. Soudržné jsou totiž spíš méně než více. Před Paškovým odstoupením se opozice neúspěšně pokusila o svržení Fica a vyvolala v parlamentu hlasování o nedůvěře. Paška jí ironicky doporučil, aby vyhrála volby a pak si dělala, co bude chtít. V Zemanově případě sice proti němu v Praze protestovaly tisíce lidí, avšak v prezidentských volbách v roce 2013 získal 2,7 milionu hlasů. Praha byla jediná ze čtrnácti krajů, kde Zeman nezvítězil.
Čeští a slovenští liberálové stejně jako bojovníci proti korupci při výročí čtvrtstoletí sametové revoluce stále umějí protestovat. Ale vypadá to, že většinu hlasů získat nedokážou.
