Ťok: Letos se začne stavět 60 km dálnic a rychlostních silnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos začne či bude pokračovat ve stavbách 60 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, z toho v průběhu roku 2015 dokončí 20 kilometrů. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Podle ministra hrozí, že Česko letos nevyčerpá deset miliard z fondů EU na dopravní stavby. "Není prioritou vyčerpat vše, ale čerpat smysluplně," uvedl.

Ťok řekl, že by se měla zrychlit celková rekonstrukce dálnice D1 do Brna, o kolik let ale nechtěl upřesnit. "Třináct dalších úseků, které se budou teprve soutěžit, budou mít podmínku, že chci, aby se stavělo intenzivněji," řekl ministr. Stavět by se mělo sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. "Je nepřijatelné, aby úseky byly věčně zavřeny a nikdo tam neviděl nikoho pracovat," doplnil. Zrychlení prací podle něj bude znamenat nárůst nákladů o zhruba deset až 15 procent. Podle dosavadních předpokladů by měla oprava skončit v roce 2020.

Prioritou je podle něj v letošním roce výstavba dalších dvou úseků jihočeské dálnice D3, dokončení ústecké dálnice D8 do Německa a obchvat Přerova na dálnici D1. V průběhu roku 2015 se otevře úsek rychlostní silnice R35 z Hradce Králové na Mohelnici a část rychlostní komunikace R6 do Karlových Varů u Lubence. "Chci stavět, ale jen věci, které dávají smysl, stavět pro to, aby se stavělo, smysl nedává," uvedl Ťok.

K budoucí podobě ŘSD ministr řekl, že tato státní příspěvková organizace nyní "musí začít fungovat ve formě, v jaké je". Je třeba ale podle Ťoka začít pracovat na její transformaci. "První varianta je, že uděláme státní podnik s přípravou na to, že to přejde na státní akciovou společnost," sdělil ministr. Přeměnu ŘSD na státní podnik již loni připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Postupná transformace je podle ministra nutná mimo jiné kvůli dořešení vlastnických vztahů k pozemkům pod 8000 kilometry silnic první třídy, které ŘSD spravuje. Ťok zmínil také potřebu "dobře ohodnotit" manažery ŘSD poté, co byla v zákoníku práce zrušena možnost smluvních platů. Za "tristní" označil to, že generální ředitel ŘSD může brát 80 tisíc korun měsíčně, přičemž rozhoduje o miliardách korun.