Elektronickou poštou se šíří nová píseň Jaroslava Hutky Udavač z Těšína. Zpěvák, jehož píseň Náměšť byla jedním ze symbolů sametové revoluce, v ní vyčítá Jaromíru Nohavicovi jeho spolupráci s StB.
„Tahle píseň vznikla, když jsem v létě odjel psát do Francie. Seděl jsem v červenci u vody a najednou mě napadl verš ‚Udavač z Těšína, koncert mu začíná‘. Pak jsem píseň na jeden zátah napsal," popisuje Jaroslav Hutka okolnosti, za kterých protinohavicovský text na hudbu Vladimíra Veita vznikl. „Rozhodně to nebylo téma, na kterém bych nějak dlouho pracoval," dodává.
Udavač z Těšína |
Udavač z Těšína, koncert mu začíná
Refrén:
Zasněné obrazy, láska z nich vychází
Kritik si notuje, na písních hoduje
Na cestě do Vídně zachoval se bídně
Tam za bolševiků zpíval všem morálku |
Poslechněte si: Hutkova píseň Udavač z Těšína
To, že se na veřejnosti o této písni začalo mluvit týden před výročím sametové revoluce, považuje Hutka za náhodu. „Jde o to, že tahle píseň včera dorazila do Mladé fronty. Kdyby tam dorazila o týden dřív, psalo by se o tom před týdnem," myslí si. Teď Hutka čeká, jaká bude reakce Jaromíra Nohavici samého.
Zbabělý udavač
Hutka si rozhodně nebere servítky. Nohavicu označuje za zbabělce a falešného moralistu a obviňuje ho za to, že donášel na Karla Kryla. Díky spolupráci se Státní bezpečností se Nohavica v roce 1989 dostal na koncert pro české exulanty do Vídně, kde se s emigrantem Krylem sešel.
„Na cestě do Vídně zachoval se bídně / písničkáře Karla Kryla jidášsky objal / klíče mu věnoval, pak ho fízlům udal / zatlouká zatlouká a tím mě dojal," zpívá v Udavači z Těšína doslova Hutka. Reakce na píseň jsou podle zpěváka dvojí, buď nadšení, nebo naopak nadávky a odsouzení. „Je to tak 1:1. Reakcí, které by byly mezi tím, dostávám minimum," řekl na dotaz severu TÝDEN.CZ.
Co řekl Nohavica ke své spolupráci s StB |
„Byl jsem s děvkou, ale seděl jsem s ní pouze v kavárně, na pokoj jsem s ní nešel." (1993) „Když mi zavolali, abych přišel a popovídal si s nimi, měl jsem pocit, že to vybalancuju. Že to nějak ustojím, tak jako do té doby celý svůj život. Nenapadlo mě, že jsem se pustil na území, které do smrti nebudu moci opustit, že je to daleko silnější než já." (2006) |
I takové reakce však existují. Například kritik Jiří Černý v diskusi na blogu píseň označil za „uvozhřeninu". Dodal, že autoři písně se podle něj „dostali do estetického i etického srabu" a přiklonil se k jejímu ohodnocení známkou „za tři".
Opačné osudy
V osmdesátých letech patřili „domácí" Jaromír Nohavica i emigrant Jaroslav Hutka k symbolům protirežimní kultury. Už na začátku devadesátých let se však ukázalo, že Nohavica s režimem spolupracoval jako agent s krycím jménem Mirek. Je nicméně dlouhodobě nejúspěšnějším českým folkovým zpěvákem a loni se stal s albem Doma dokonce nejprodávanějším zpěvákem vůbec. Popularita Jaroslava Hutky po návratu z exilu naopak výrazně klesla.
Foto: Jan Schejbal
