Profesoři na stromech nerostou, univerzit bude muset být méně. Alespoň těch, které vychovávají magistry a inženýry. Tak se dnes vyjádřila ministryně školství Miroslava Kopicová.
Proto se rozhodla ještě do voleb zjednat nápravu. Spolu s několika vybranými odborníky hodlá sestavit materiál, ve němž dá příští vládě návod, jak s vysokými školami naložit. Některé zaniknou, jiné se sloučí, další omezí výuku - napříště budou vychovávat jen bakaláře.
"Pětileté studium budou nabízet jen ty nejkvalitnější. To znamená ty, na kterých se provádí kvalitní vědecký výzkum," popisuje své představy Kopicová. Žádný velký zásah přitom podle ministryně nebude třeba, školy se podle ní vytřídí samy. Stačí stanovit jednoduché pravidlo: jeden profesor bude smět v budoucnosti garantovat pouze jeden obor na jedné univerzitě. "Ti nejkvalitnější vyučující se tak přirozeně soustředí do míst, kde se skutečně dělá kvalitní věda," předpokládá ministryně. Ze škol tak zmizí takzvaní "létající profesoři".
ČTĚTE DÁLE: Ministryně prověří "univerzitu ODS" kvůli délce studia
Kopicová: Bez placení za studium to nepůjde
Kopicová se prý rozhodla školy protřídit poté, co si přečetla zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta doporučuje Česku zřídit dva typy vysokých škol. Větší část by se měla propojit s praxí a soustředit se pouze na výchovu potřebných odborníků. Ke studiu by stačily tři roky. Jen několik prestižních škol s pětiletým studiem pak zabezpečí také výzkum.
Změnu podporují i experti z Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání. "Je pravda, že v Česku působí nepřiměřené množství univerzit. Zatímco ve Velké Británii je na šedesát milionů obyvatel 133 vysokých škol, tady máme na deset milionů 75 univerzit. To je o polovinu více než v polovině devadesátých let," podpořil snahy ministryně předseda rady a profesor University of Cambridge Rudolf Haňka.
Stačila by třetina
Bohatě by podle něj stačilo kolem pětadvaceti škol. Tedy tolik, kolik zřizuje stát. "Role soukromých vysokých škol, které většinou úspěšně působí v zahraničí, u nás ostatně selhala," naznačuje Kopicová, které školy by zřejmě zanikaly.
Nejedná se však o žádné převratné zjištění. K podobnému závěru došly v minulosti i další studie. Například společnost Scio vydala závěrem loňského roku zprávu, ve které mapuje úroveň českých středoškoláků. Maturanti jsou na tom stejně, na vysoké školy ovšem oproti minulosti míří daleko více lidí. Jejich počet se za posledních patnáct let až ztrojnásobil, říká zpráva.
"Na začátku devadesátých let se dostalo ke studiu na vysoké škole 19 procent populace, dnes je to 58 procent. Pokud to převedeme na IQ, loni přicházeli na některé vysoké školy lidé, jejichž inteligence se pohybovala kolem 90. Průměr je přitom 100," shrnul Ondřej Štefl ze společnosti Scio. Podle toho by se měla upravit také struktura českých vyskokých škol.
Úředníci versus akademikové
Změny ve vysokém školství připravuje ministerstvo už rok a půl. Akademická obec ale vždy podrobila snahy a návrhy ostré kritice.
Pod stůl akademici smetli navržený způsob financování, změny v působení správních rad škol i užší spolupráci s průmyslem. "Následující měsíce proto věnujeme intenzivní debatě s odbornou veřejností, akademiky i studenty vysokých škol. Chceme, aby byl přínos reformy naprosto zřejmý a její podoba správně reagovala na nedostatky, které české vysoké školství má," uzavřela Kopicová.
Foto: ČTK, Jan Schejbal
