Úplný Čunkův audit od firmy Kroll - 2. část

Dokázal pan Čunek přesvědčivě vysvětlit, zda byl původ jeho rodinného jmění legální?

Finanční prostředky pana Čunka

Podle předložených daňových a jiných oficiálních dokladů, které policie obdržela, vydělali Čunkovi v letech 1982 až 2006 prostřednictvím běžných příjmů a deklarovaných příjmů ze zubní ordinace paní Čunkové celkem 8 379 479 Kč. Čunkovi rovněž získali 212 331 Kč na sociálních dávkách.

V období, než se pan Čunek stal starostou, přiznal pár příjmy ve výši 1 512 199 Kč a zároveň 171 554 Kč ze sociálních dávek.

Čunek v tisku prohlásil, že uložil 1 000 000 Kč úspor (tedy téměř 60 procent jeho celkových příjmů) dříve, než v prosinci 1998 nastoupil do funkce starosty Vsetína. Agentura Kroll se domnívá, že tak velkou částku mohl Čunek vložit pouze v případě, že by měl další zdroje příjmů.

Kroll prokázal, že pan Čunek skutečně takové alternativní zdroje příjmů měl. Kroll odhaduje, že osobní finanční prostředky pana Čunka v roce 1998 byly znatelně vyšší, než v minulosti odhadovala policie.

Další finanční prostředky Jiřího Čunka

Jiří Čunek agentuře Kroll sdělil, že primárním zdrojem jeho dodatečných příjmů v průběhu devadesátých let byly cestovní náhrady. To potvrdili pánové Vyboštok, Dančák a Kozáček. Vzhledem ke vzdálenostem, které urazil, je pravděpodobné, že tímto způsobem vydělal stovky tisíc korun a možná mnohem více v případě, že měl štědré cestovní náhrady. Kroll si všiml, že tyto náhrady nebyly zahrnuty v jeho daňovém přiznání.

Kroll identifikoval ještě jiné zdroje příjmů. Jiří Čunek měl v devadesátých letech blízko k řadě místních podnikatelů a obchodníků. Investoval svůj kapitál do množství riskantních podniků. Některé z nich mu přinesly zisky, jiné nikoli.

V roce 1994 Čunek investoval 30 000 Kč do místního podniku Avera, s. r. o., na modernizaci a opravy obráběcích strojů. Z podniku vystoupil v roce 1997, když prodal svůj podíl jinému ze zakládajících partnerů za neznámou částku.

Kroll zjistil dvě neúspěšné Čunkovy investice. V listopadu 1998 investoval Čunek 1 000 000 Kč do vysoce úročeného účtu u banky Universal. O velkou část kapitálu Čunek přišel, když banka zkrachovala. V roce 2001 Čunek investoval 750 000 Kč do investičního fondu ČSOB. V roce 2005 se jeho investice ukázala jako ztrátová, zpět získal jen 544 957 Kč.

Jiří Čunek uložil 23. 11. 1998 jeden milion korun do banky. Vklad provedl v opavské pobočce Universal banky, která je přibližně 200 metrů vzdálená od kanceláří podniků Akcie a Ruchstav, kde tou dobou Čunek pracoval.

Den poté, co Jiří Čunek peníze do banky vložil, Universal banka zkrachovala. Česká národní banka jí odebrala licenci v obavě, že už dále nebude schopná uspokojovat kapitálové požadavky. Situace v Universal banka byla detailně zmapována v českém tisku ještě před jejím krachem. Kroll nenašel žádný důkaz o nepatřičnosti spojené s Čunkovým vkladem.

Po krachu Universal banky byl Jiří Čunek oprávněn získat část svých investic zpět z pojistky vkladu. První platba z pojistky proběhla 17. 5. 1999,  Čunek dostal 400 000 Kč. Podle auditu, který obsahuje policejní spis, obdržel Čunek druhou platbu v roce 2003, a to ve výši 64 000 korun. Podle webových stránek ČNB byli vkladatelé vypláceni v letech 1999 až 2004. Universal Bank byla jednou z přibližně deseti českých bank, které v devadesátých letech zkrachovaly.

Čunkovy půjčky

Kroll si je vědom nejméně čtyř příkladů, kdy Jiří Čunek zapůjčil někomu nemalý obnos peněz, nebo si sám nemalou částku od někoho půjčil. V roce 1998 Čunek poskytl půjčku skupině Ruchstav zhruba ve výši půl milionu korun. Ve stejném roce získal půjčku 1 500 000 korun od svého bratrance pana Machů. V roce 2000 si Čunkovi půjčili 500 000 korun od neznámého společníka za účelem zakoupení zubařské ordinace. V roce 2001 si Čunek půjčil 900 000 korun od neznámého společníka. Šlo o krátkodobou půjčku, která měla ukázat, že má Čunek dostatek prostředků na to, aby mohl podporovat svou dceru, která měla odjet do Austrálie.

12. 11. 1998  uložila Marie Úlehlová, Čunkova tchyně, tou dobou již v důchodu, do zlínské pobočky Union banky 1 500 000 korun. Jiří Čunek zároveň obdržel podpisové právo k účtu. Paní Úlehlová vložila peníze jménem Čunkova švagra Petra Úlehly. Jiří Čunek obdržel peníze od svého bratrance pana Machů za účelem investování do společného obchodu. Kroll ověřil, že Machů a Čunek plánovali společné podnikání na Moravě a že Machů poskytl Čunkovi půjčku za tímto účelem. Kroll se pokoušel kontaktovat Petra Úlehlu, Čunek však Krollu sdělil, že dotyčný zemřel.

Pan Machů byl dobře placený prodejce IT, který v té době pracoval pro Sun Microsystems. Čeští IT odborníci obeznámení s platovým ohodnocením, které bylo pro danou profesi běžné v devadesátých letech, potvrdili, že Machů mohl vydělat a půjčit zmíněnou částku Čunkovi. Machů řekl Krollu, že výše částky odpovídá jeho ročnímu bonusu.

Pan Machů nežádal urychlenou splátku půjčky, poté spolu s Čunkem opustili myšlenku společného podnikání. Čunek nejprve peníze použil na pomoc svému švagrovi.

9. 11. 1998 vložil Čunek 1 000 000 korun do pobočky ČSOB. Peníze pocházely od jeho rodičů. Podle ocenění majetku Josefa Čunka z roku 2006, které je součástí Čunkova policejního spisu, zanechal Čunkův otec přibližně 2,5 milionu korun v movitém a nemovitém majetku a 1,17 milionu korun v hotovosti.

Kroll je přesvědčen, že rodina mohla Čunkovi v roce 1998 takovou peněžní částku přenechat.

Zubní ordinace

V roce 1999 začala Čunkova manželka pracovat v zubní ordinaci ve Vsetíně. Na sklonku roku 1999 majitelka onemocněla a v roce 2000 zemřela.

Manžel majitelky ordinace uzavřel 23. 2. 2000 s Čunkovou dohodu o pronájmu prostor. Čunková rovněž souhlasila s koupí lékařské praxe. Tu 30. 11. 2000 koupila za 912 000 korun.

První splátku ve výši 500 000 korun v hotovosti předala hned 30. 11. 2000. Podle policejních výpovědí šlo o peníze, které Čunkové zapůjčil neznámý přítel. Čunkovy osobní úspory nebyly v této fázi použity. Čunková vyšetřovatelům z Krollu neodhalila totožnost onoho neznámého přítele. Druhá platba ve výši 340 000 korun proběhla 29. 11. 2001. Zbytek peněz, necelých 72 000 korun, v platbách za nájem, které byly podle dohody odečítány. Peníze na tuto splátku byly podle Čunkové ušetřeny ze zisků ordinace.

Jiří Čunek ve své výpovědi z ledna 2007 policii řekl, že jeho žena nepoužívala osobní prostředky k financování svého podnikání. Uvedl, že jejich úspory byly určené pro jejich rodinný dům, na jehož stavbu spořili léta. Přesto Kroll našel jeden případ, kdy (srpen, 2002), kdy Čunková vložila 200 000 korun na jejich osobní účet.

Vlastnictví

Jiří Čunek momentálně vlastní v České republice řadu nemovitostí. Mezi nimi rodinný domek, část chaty a nemovitosti zděděné po Čunkově otci. V roce 1986 Čunek získal parcelu ve Vsetíně po svém dědovi. O rok později dostal Čunek družstevní byt ve Vsetíně.

V roce 1998 získal parcelu v ulici Plotky ve Vsetíně. Tato ulice leží v blízkosti bytů vsetínské zbrojovky, kde Čunek tehdy bydlel. Později si v této čtvrti postavil rodinný domek. Se stavbou započal v roce 1993, jako první postavil garáž.

Čunkovi rozšířili parcelu, na které chtěli vybudovat rodinný dům, prostřednictvím několika transakcí, s nimiž započali 18. 9. 1996. Prostřednictvím převodů, které Čunkovi uzavřeli se sousedy Wollerovými, získala nemovitost postupně současný rozměr a tvar. Kromě převodu pozemků mezi Wollerovými a Čunkovými, obě rodiny získaly také sousední parcely, jakmile se staly dostupnými. Povolení ke stavbě získali Čunkovi 8. 8. 2001. Čunek si na stavbu domu najal místní stavební firmu JASY Vsetín, s.,r.,o. Smlouvu podepsali Jiří Čunek a Pavel Hurta, jednatel společnosti JASY Vsetín, s. r. o. Kroll vyslechl Pavla Hurtu a potvrdil, že je bratrancem Petra Hurty, majitele společnosti H&B Real. Jeden ze zaměstnanců společnosti JASY Krollu řekl, že Pavel Hurta je vyděděný člen rodiny. Zaměstnanec prozradil, že Pavel Hurta dříve pracoval pro H&B Real, společnost však opustil, protože si našel práci v Čechách. Po návratu na Moravu se přidal ke společnosti JASY, která na Vsetínsku konkurovala stavební společnosti Coleman SI řízené Petrem Hurtou. Toto svědectví potvrdil i Pavel Hurta, který agentuře Kroll řekl, že byl vedoucím stavebních prací Čunkova rodinného domu.

Do stavby domu byla zapojena řada dalších dodavatelů. Petr Hurta přišel s nabídkou, že postaví střechu domu, Čunek však zvolil levnějšího dodavatele. Kroll nenašel žádný důkaz, že by byl některý z dodavatelů Čunkem zvýhodněn nebo že by dodavatelé jakkoli zvýhodňovali Jiřího Čunka.

26. 1. 2001 si Čunkovi vzali u Komerční banky hypotéku ve výši 1, 7 milionu korun. 28. 11. 2001 zaplatil Čunek společnosti JASY první splátku za provedené práce. Částku 400 000 vyplatil Čunek firmě v hotovosti. 15. 2. 2002 zaplatil Čunek další dvě splátky ze svého účtu v Komerční bance. Podle bankovních výpisů šlo o 256 022 korun a  následně 100 000 korun. Poslední splátku provedl Čunek v 18. února 2002. Platba proběhla bankovním převodem, Čunek ze svého účtu poslal 85 000 korun na účet střešního stavaře Petra Čotka.

Kvůli platbám z 15. a 18. února, které dohromady činily 441 022 korun, uložil Čunek do banky, jak vysvětlil agentuře Kroll, na svůj účet 497 000 korun. Šlo o vklad, který někteří spojovali s úplatkem. Čunek řekl Krollu, že stavař jej požádal, aby mu zaplatil bankovním převodem. Aby mu vyhověl, musel na účet vložit své hotovostní rezervy. Kroll zaznamenal, že Čunkovi udělali tentýž rok ještě jeden menší, avšak velmi významný vklad hotovosti na bankovní účet.

Jak logické jsou důkazy, že se úplatek uskutečnil 11. února 2002?

Tvrzení Marcely Urbanové

Marcela Urbanová tvrdí, že byla svědkem scény, kdy Martina Hurtová přišla do starostovy kanceláře a předala mu úplatek cca 500 000 korun v hotovosti. Podle Urbanové Čunek toho rána volal Petrovi Hurtovi a žádal po něm, aby mu doručil před polednem do kanceláře půl milionu. Urbanová usoudila, že Hurta zrovna peníze neměl, protože Čunek posléze řekl, že Hurtová mohla vybrat peníze z banky. Podle Urbanové přijela Hurtová do Čunkovy kanceláře ještě před tím, než ona odešla na oběd. Tvrdí, že Hurtová předala Čunkovi bílou obálku formátu A4, kterou Čunek roztrhl a vyndal z ní svazek bankovek. Akt měl doprovázet slovy "takhle se vydělávají peníze".

Urbanová popsala, že Čunek vytáhl z obálky tisícikorunové bankovky a že posléze vložil na účet hotovost v podobě 497 tisícikorunových bankovek. Ve své policejní výpovědi Urbanová popsala, jak mohla vidět místo předání a také jak sousedí její kancelář s kanceláří starosty. Urbanová vysvětlila, že Čunek před ní neskrýval své osobní nebo obchodní záležitosti. Čunek k ní byl velmi otevřený a právě jeho otevřený přístup nakonec vedl k tomu, že Čunka nařkla ze sexuálního obtěžování.

Urbanovou v současnosti vyšetřuje policie kvůli křivému svědectví v případu s úplatkem.

Rozvržení kanceláří vsetínské radnice

Kroll přezkoumal také rozvržení patra, kde sídlí vedení radnice a kde se mělo dojít k převzetí úplatku.Starostova kancelář je umístěna ve čtvrtém patře rušné budovy v centru Vsetína. V přízemí budovy sídlí městská policie. Nikdo nemůže do čtvrtého patra vstoupit ani vyjít, aniž by se musel zapsat u recepční. Návštěvníci musejí nicméně projít skrz čekárnu s židlemi a pohovkou, aby se dostali do starostovy kanceláře.

Čunkův vztah k Petrovi a Martině Hurtovým

Podle policejních výpovědí znali Petr a Martina Hurtovi Jiřího Čunka od začátku devadesátých let. Také Čunek byl vyslechnut, aby policii vysvětlil svůj vztah s panem Hurtou. Řekl, že si nepamatuje přesně, odkud se znají, ví však, že se poznali na začátku devadesátých let. Vsetín je malé město. Poznali se ještě předtím, než Čunek vstoupil do politiky. V téže výpovědi Čunek uvedl, že Hurtu poznal v letech 1992-1994.

Martina Hurtová se podle své výpovědi s Čunkem poprvé setkala v době, kdy pracoval pro vsetínskou zbrojovku. Hurtovi tehdy začínali s podnikáním a sháněli odborníka na bezpečnostní záležitosti, Čunek jim byl doporučen jako expert na tuto oblast. Kroll identifikoval množství dalších propojení a souvislostí mezi oběma rodinami. Pavel Hurta, bratranec Petra Hurty, vystupoval za společnost JASY.

Tomáš Hurta, který je pravděpodobně v příbuzenském vztahu k Hurtovým, provedl ocenění majetku Čunkova otce. Znalecký odhad byl nižší, aby Čunkovi platili nižší dědickou daň. Tomáš Hurta byl navíc zřejmě zaměstnán u firmy H&B Real.

Hurtovi získali několik zakázek od města Vsetín. Například v roce 1998 Hurtova firma H&B Optimum vyhrála kontrakt na pojištění majetku města. Kroll nicméně našel minimálně jeden kontrakt s firmou H&B, který předcházel Čunkovu zvolení starostou.

Důkazy mluvící ve prospěch tvrzení Urbanové

Urbanová je jedinou osobou, která viděla předání údajného úplatku. Je zde několik okolností, které mluví ve prospěch jejího tvrzení. 11. 2. 2002 vybrala Martina Hurtová z bankovního účtu společnosti vedeného u Komerční banky 499 000 korun. Pobočka Komerční banky ve Vsetíně se nachází zhruba 300 metrů od městské radnice. Známá Urbanové, Emílie Pašková, dosvědčila, že jí Urbanová o půlmilionovém úplatku řekla.

Obě ženy, které se sblížily během spolupráce na radnici, se potkaly několik týdnů poté, co došlo k údajnému uplácení. Urbanová řekla Paškové, že Hurtová předala Čunkovi půl milionu korun a popsala jí i Čunkovu reakci na převzetí peněz („takhle se vydělávají peníze"). Urbanová své přítelkyni také řekla, že celá akce mohla souviset s firmou H&B Real a Vsetínskými byty. Pašková sama získala byt z tohoto společného podniku. Jaroslav Rúčka, dlouholetý přítel Urbanové, rovněž vypověděl před policisty, že Urbanová mu po návratu z práce v únoru 2002 vylíčila, jak jí Čunek ukázal obálku s půlmilionovým obnosem s poznámkou o tom, jak se vydělávají peníze. Urbanová mu řekla, že na radnici donesla peníze Hurtová, a rovněž mu popsala telefonát, který návštěvě Hurtové předcházel.

Důkazy v neprospěch tvrzení Urbanové

Není jasné, proč Urbanová čekala celé čtyři roky, než Čunka nařkla z braní úplatků. Její hodnověrnost a svědectví je rovněž zpochybněno skutečností, že ještě dříve obvinila Čunka kvůli sexuálnímu obtěžování. Její tvrzení se však u soudu nepodařilo prokázat. Co se týče samotného obvinění, z policejní výpovědi Urbanové vyplývá, že úplatek se uskutečnil ráno. Odhadla, že mezi telefonátem a předáním obálky uběhla zhruba hodina času. 

Načasování, které popsala Urbanová, nesouhlasí v kontextu dalších událostí. Výběr z bankovního účtu, který provedla Martina Hurtová, se uskutečnil podle záznamů Komerční banky ve 14.25 odpoledne. Ve firemní pokladně společnosti H&B Real je zaznamenáno, že peníze byly vloženy v týž den. Čas zde ovšem není upřesněn. Počítačový výpis tohoto hotovostního vkladu, který je zařazen podle roku mezi ostatními operacemi, je v policejním spisu a byl přezkoumán agenturou Kroll. Hurtová popírá, že by 11. 2. 2002 navštívila starostu v kanceláři a rovněž popírá, že by mu předala úplatek. Policejní vyšetřování nenašlo žádného svědka, který by mohl potvrdit, že Hurtová v onen den Čunka v kanceláři navštívila. Je ovšem možné, že Urbanová si spletla den či hodinu předání úplatku.

Co Čunek dělal 11. února 2002?

Urbanová vypověděla před policií, že Čunek byl v kanceláři do 15.00, což poskytlo Hurtové dostatek času k tomu, aby úplatek doručila. Ve 14.06 z Čunkovy kanceláře někdo volal do zubní ordinace jeho ženy. Urbanová tvrdí, že do ordinace telefonoval Čunek, Čunek to ovšem popírá. Čunková vypověděla, že Urbanová často volala, ať už kvůli předání vzkazů od Čunka, nebo kvůli její dceři Lucii, která byla pacientkou v její ordinaci. Čunková si nevzpomíná, že by jí manžel ten den telefonoval. 11. února 2002 se setkali ve Zlíně představitelé české vlády. Toto setkání navštívila řada komunálních politiků. Čunek vypověděl, že se některých zlínských schůzek účastnil. Čunek řekl policii, že odjel do Zlína kolem 11. hodiny. Zhruba v půl jedenácté se zúčastnil jednoho jednání. Posléze se kolem 13. hodiny zúčastnil společného oběda s vládními představiteli. Později měl několik osobních schůzek ve Zlíně a v 18 hodin se vrátil do Vsetína na veřejné setkání s předsedou vlády v Domě kultury. S ministry setrval až do pozdních večerních hodin.

Svědek Miroslav Rozhon

V roce 2001 byl Miroslav Rozhon generálním manažerem stavební firmy Ingstav Ostrava. 11. února 2002 se měl Rozhon setkat s Čunkem. Setkání bylo předem domluveno. Schůzka se konala v Čunkově kanceláři . Rozhon dorazil v 10.30 a čekal na recepci. Čunek měl v té chvíli ještě jiné jednání. Schůzka s Rozhonem trvala 10 až 15 minut. Nikdo do kanceláře během jednání nevkročil, nikdo nevyrušoval. Rozhon dále vypověděl, že po jednání vyprovodil Čunka do garáže k autu. Rozhon si setkání z toho dne pamatuje, protože bylo neobvykle spěšné. Normálně měli s Čunkem ve zvyku prodiskutovat obecná témata, ale tentokrát ne. Urbanová nevylučuje, že Čunek opustil s panem Rozhonem kancelář kolem jedenácté hodiny, ovšem stojí si za tím, že se později do kanceláře vrátil.

Svědek Milan Půček

Milan Půček byl tajemníkem vsetínské radnice od roku 2001. Půček si pamatuje 11. únor, jelikož ten den bylo ve Zlíně jednání vlády, což bylo neobvyklé. Podle Půčka proběhla na radnici v 7.30 porada vedení. Čunek dorazil před osmou hodinou. Po schůzi, zhruba mezi 8.30 a 9.00, se pánové Půček, Čunek a Kudlík přesunuli do Čunkovy kanceláře, kde pokračovali v hovoru. Jejich jednání skončilo přibližně v půl jedenácté. Půček si všiml, že na Čunka někdo čeká, když opouštěl Čunkovu pracovnu. Navíc Čunek Půčkovi řekl, že má před odjezdem do Zlína ještě jednu schůzku. Půčkovu výpověď napadla Urbanová, která tvrdí, že toho rána Půček u Čunka vůbec nebyl. Půček v současnosti zastává funkci náměstka na Čunkově ministerstvu pro místní rozvoj.

Svědek Jaromír Kudlík

Jaromír Kudlík působil v roce 1998 na vsetínské radnici jako místostarosta. Kudlík vypověděl, že měli schůzky vedení pravidelně každé pondělí. Kudlík uvedl, že Čunek toho rána přijel na ranní poradu před osmou hodinou. Po poradě pokračovali v diskuzi v Čunkově kanceláři, dokud Čunek nevyrazil na cestu do Zlína. Nebyl si jist časem Čunkova odjezdu, ale vzpomněl si, že ještě před odjezdem do Zlína se s Čunkem sešel zaměstnanec firmy Ingstav Ostrava. Kudlík osobně znal Martinu Hurtovou, avšak to dopoledne ji na radnici nezahlédl. Kudlík byl později obviněn kvůli křivé výpovědi, nyní je stíhaný. Policie totiž zjistila, že Kudlík byl 11. 2. 2002 na konferenci, kde vystupoval jako hlavní přednášející, což je zaznamenáno ve spisu, který hodnotila agentura Kroll. Svědek Jan Bierza potvrdil, že na konferenci promluvil kolem 15. hodiny. Delegáti na konferenci dorazili mezi 9. a 10. hodinou ranní. Jediný delegát, který ráno nedorazil, byl ministr školství. Ostatní účastníci konference přijeli ve stanovené hodině. Konference se konala v Havířově, v malém městě nedaleko Ostravy, severovýchodně od Vsetína. Kudlík byl jedním z klíčových svědků Čunkova pohybů z rána 11. února 2002.

SHRNUTÍ

Kroll se zabýval těmito třemi otázkami:

• Získala společnost H&B Real výhodu, která by poskytovala motiv pro odměnu panu Čunkovi?

• Může pan Čunek poskytnout přesvědčivé vysvětlení legitimního původu majetku své rodiny?

• Jak koherentní jsou důkazy, že 11. února 2002 došlo k úplatku?

Tato zpráva dokumentuje naše zjištění k tomuto datu.

Společnost H&B Real mohla získat výhodu, když byla vybrána za obchodního partnera města Vsetín při obchodu s nemovitostmi, při správě těchto nemovitostí a při stanovení hodnoty podílu města Vsetín ve společnosti Vsetínské byty.

Ředitel společnosti COOP Therm, jež měla též zájem o nákup těchto nemovitostí, tvrdí, že Vsetín "udělal na nás podraz". Zástupci společnosti nebyli pozváni na jednání městského zastupitelstva, na němž bylo rozhodnuto, že obchodním partnerem města bude H&B Real a kde ředitel společnosti H&B Real mluvil k zastupitelstvu.

Nezávislý znalec, který stanovil hodnotu podílu města Vsetín ve společnosti Vsetínské byty při prodeji realitní kanceláři H&B Real na 3 618 000 Kč, provedl řadu neobvyklých účetních rozhodnutí, která snížila hodnotu společnosti. Zdá se, že například nebyla zahrnuta hotovostní rezerva ve výši 11 898 000 Kč. Šetření firmy Kroll také naznačuje, že hodnota neprodaných bytů byla výrazně podhodnocena. První odhad zadaný Policií ČR stanovil na základě týchž podkladů hodnotu společnosti na 6 700 000 Kč.

Existence tak významné hotovostní rezervy také vzbuzuje otázky ohledně správy společnosti, neboť většina těchto prostředků byla určena na opravy prodaných bytů.

Některá vysvětlení ohledně těchto záležitostí, které pan Čunek podal firmě Kroll, byla nepřesná. Na druhé straně výhodnost tohoto podniku sama o sobě nepředstavuje důkaz, že se pan Čunek v jeho výsledku obohatil. Je třeba také poznamenat, že město Vsetín dosáhlo pozitivního příjmu při vynaložení v podstatě nulových nákladů a zajistilo prodej bytů nájemníkům se slevou.

Pan Čunek byl svými zaměstnavateli během 90. let pověřován mnoha zvláštními úkoly, jež mu umožnily nashromáždit hotovost z legitimních zdrojů. Kroll proto považuje za možné, a ne podezřelé, že byl v roce 1998 schopen uložit na svůj účet 1 000 000 Kč.

Kroll také zjistil z rozhovorů, že podnikatelské aktivity panu Čunkovi přinesly další příjmy, které nebyly zahrnuty ve výpisu příjmů poskytnutém firmě Kroll státem pověřeným auditorem. Tyto příjmy přispěly k hotovostní rezervě, která mu v prosinci 2001 umožnila zaplatit zálohu na rodinný dům ve výši 400 000 Kč. V srpnu 2002 jeho manželka uložila na rodinný účet 200 000 Kč. V říjnu 2002 byla dále na účet uložena částka 170 000 Kč v hotovosti.

Rodinný příslušník sdělil firmě Kroll, že půjčil panu Čunkovi 1 500 000 Kč jako základní kapitál na plánované podnikání. Tato půjčka byla plně splacena až v roce 2003. Tento fakt sám o sobě by naprosto umožňoval, že pan Čunek měl 497 000 Kč, jež uložil na svůj účet 14. února 2002.

Kroll měl k dispozici Čunkovy účty shromážděné policií, jež ukazují, že vklad 497 000 Kč na jeho účet 14. února 2002 byl učiněn bezprostředně před platbami stavební firmě 15. a 18. února 2002 v celkové výši 441 022 Kč.

Paní Urbanová tvrdila, že paní Hurtová předala panu Čunkovi peníze ráno, což je v rozporu s časem, kdy paní Hurtová vyzvedla peníze z banky.

Kroll má také za to, že prodleva, s níž paní Urbanová vznesla obvinění, a skutečnost, že již předtím obvinila pana Čunka ze sexuálního obtěžování, snižuje její věrohodnost jako svědkyně a věrohodnost jejích tvrzení.

Svědkové, kteří tvrdí, že jim paní Urbanová o úplatku pověděla, jsou její bývalý přítel a blízká přítelkyně. Jejich blízký vztah k paní Urbanové rovněž snižuje jejich věrohodnost. Kromě paní Urbanové není žádný jiný svědek, který by toho dne viděl paní Hurtovou na vsetínské radnici.

Existují rozpory v důkazech o tom, kdy a kde se pan Čunek toho dne nacházel. Tyto rozpory ovšem nepodporují tvrzení, že došlo k úplatku.