Systém sKaret je nešťastný, dává za pravdu Národní radě osob se zdravotním postižením (NRZP) ústavní právník Jan Kysela. Sociální karty možná nejsou protiústavní, ale tak či tak omezují svobodu. Zdravotně postižení stále připravují proti novému systému ústavní stížnost. Neuchlácholila je ani dohoda ministerského předsedy Petra Nečase (ODS) s Českou spořitelnou, že systém nebude povinný pro všechny.
"Že je možné na celý systém nahlížet jako na nešťastný, je vcelku evidentní. Že omezuje svobodu rozhodování těch, kteří ty dávky pobírají, je také evidentní. Jde o to, v jaké míře se tak děje, aby záležitost mohla být shledána jako protiústavní," komentoval on-line deníku TÝDEN.CZ dění kolem sKaret Kysela.
Teď prý záleží na tom, jak bude vypadat podání ústavní stížnosti. Obavy zdravotně postižených, že Česká spořitelna bude mít jakožto subjekt spravující sKarty možnost zneužít osobní údaje, označil Kysela spíš za liché. "Spořitelna bude mít uzavřeny nějaké smlouvy, které ji asi limitují v tom, aby to, co o někom zjistila, používala pro své komerční aktivity," domnívá se právník. Spořitelna by podle něj měla vytvořit několik vnitřně oddělených světů. "Jeden by měl nakládat s sKartami a druhý by fungoval jako komerční subjekt. Rizika existují, jsou-li obecně formulována. Mně osobně coby laikovi to připadá jako něco, co je nešťastné, ale že bych se mohl kvalifikovaně vyjádřit k tomu, zda je to protiústavní, toho nejsem schopen," dodal Kysela.
Krása: Hraje se tu o charakter demokracie
Kvůli sociálním kartám se sešel premiér Petr Nečas s šéfem České spořitelny Pavlem Kysilkou. Ačkoliv ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašovalo něco jiného, Nečas se s bankou dohodl, že sKarty nebudou povinné. Šéfa rady zdravotně postižených Václava Krásu však dohoda neuspokojila, ačkoliv si kroku ministerského předsedy váží.
"My spíš spoléháme na zákon, který je teď v Poslanecké sněmovně ze Senátu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Norma má jasně stanovit, že sKarty by měli využívat především lidé v hmotné nouzi. Ústavní stížnost rada nadále připravuje. Proces však trvá déle, než se čekalo. "Myslíme si, že nový zákon bude rychlejší řešení než ústavní stížnost. Politická reprezentace seznala, že projekt sKaret není komfortem pro zdravotně postižené, jak říkal bývalý ministr Drábek, ale že je to spíš zátěž. Tahle nestandardní věc vůbec neměla vzniknout," dodal Krása. Ve čtvrtek se kvůli sKartám sejde s novou ministryní práce Ludmilou Müllerovou (TOP 09).
Celý problém je však podle šéfa rady zdravotně postižených hlubší, než jak se veřejnost domnívá. "Osobně se domnívám, že se směšuje právo soukromé s veřejným. Nelze, aby stát vyjednal se soukromou bankou něco, co se týká statisíců občanů. Vážím si iniciativy premiéra, ale považuji to za poněkud zvláštní systém," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ a dodal: "Celý ten systém sKaret není jen problém lidí se zdravotním postižením. Já bych řekl, že tady jde o charakter naší demokracie. Jestliže jsme schopni dát takové věci jen jedné bance k dispozici, tak se domnívám, že tu vzniká velké nebezpečí pro občany, že tu budou soukromé subjekty rozhodovat o všem. A pak nevím, proč si platíme daně a stát."
Krása se domnívá, že by sKarty měly fungovat podobně jako kartičky zdravotní pojišťovny - tedy jako identifikátor. V takovém případě však odpadá úloha České spořitelny, která má účty k sKartám spravovat. Kvůli zakázce už zdravotně postižení podali na bývalé vedení ministerstva práce žalobu. Podle nich je totiž smlouva s Českou spořitelnou v rozporu se zákonem - správu systému má obstarávat ministerstvo, případně Česká správa sociálního zabezpečení, ale v žádném případě banka. Bývalého ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) navíc Krása viní z vydírání, když v médiích hrozil zastavením výplaty dávek těm, kteří si sKartu nepřevezmou.
