Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vyřazovala kandidáty z tendru na ředitele podle neúspěšného adepta Adriana Portmanna nezákonně. Portmann proto žádá radu o nápravu, v opačném případě se bude bránit i soudně, řekl. Údajný neregulérní průběh a podmínky konkurzu dokládá Portmann ve dvou posudcích, jež vypracovali jeho právníci. Předsedkyně rady ÚSTR Emilie Benešová ale chyby v konkurzu odmítá.
Volbu kritizuje i další vyřazený uchazeč Karel Světnička. Konfederace politických vězňů ČR dokonce označila výběrové řízení za podvodně zorganizované. Druhé kolo volby se konalo ve středu a třetí se uskuteční 16. dubna. Do něj postupují nynější první náměstek ÚSTR Zdeněk Hazdra a francouzská historička Muriel Blaiveová.
Portmannovi vadí, že rada ústavu až těsně před volbou schválila volební řád. Podle něj postupují do dalších kol v případě, že žádný uchazeč nezíská nadpoloviční množství hlasů, jen dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Portmannovy právní rozbory poukazují na údajné porušování podmínek soutěže, netransparentnost konkurzu a podjatost či střet zájmů některých členů komise.
Předsedkyně rady Benešová uvedla, že radní ve středu "velmi pečlivě před zahájením jednání studovali", zda existují nějaké rozpory mezi jednacím řádem rady a volebním řádem. "Žádné takové vady jsme tam nenašli," uvedla.
"Postoupili pouze dva kandidáti, zatímco tři ostatní byli z volby neregulérně vyřazeni," uvedl Portmann. "Pokud srovnáte volební řád s jednacím řádem rady, což je nadřazený dokument, tak v článku šest jednacího řádu je volba ředitele upravena jiným způsobem. Žádné vyřazení kandidátů není na základě jednacího řádu možné," řekl. V jednacím řádu je uvedeno pouze to, že radní ÚSTR hlasují o každém kandidátovi samostatně a místo ředitele získá uchazeč s nadpoloviční většinou hlasů.
"Vyřazení tam ale nemusí být uvedeno, proč by mělo? Zvolila se tajná volba a způsob tajné volby upravil volební řád, který jsme schválili. Nemyslím si, že v tom je právní zádrhel," oponuje Benešová. Radní se prý rozhodli podle nejlepšího svědomí a doporučili do dalšího kola ty, kteří jim nejvíce vyhovovali. Podle právního posudku ale nemůže být volební řád v rozporu s jednacím řádem rady, který stanovuje ze zákona podrobná pravidla jednání rady.
Transparentnosti hlasování neprospívá podle posudku i fakt, že se při konkurzu počítalo s případným třetím kolem volby, které bude až o týden později. Poskytuje prý velký časový prostor pro zákulisní lobbing. Dokument také poukazuje na nestandardní pravidla pro organizaci konkurzu; kandidátům nebyla známa v okamžiku vyhlášení tendru, čímž se narušil princip právní jistoty. Rada je na neveřejném zasedání schválila až 3. ledna letošního roku, ačkoliv konkurz vypsala už loni v září.
Bodový systém se podle posudku mohl přizpůsobit jednomu z kandidátů. "Lze mít odůvodněné podezření, že schválený bodový systém je 'šit na míru' kandidátovi Zdeňku Hazdrovi," uvádí se v dokumentu. Koncepce druhé vybrané kandidátky Blaiveové prý zase nesplňuje zadání výběrového řízení, jelikož neobsahuje žádné výhledy či konkrétní návrhy k některým povinným tématům.
Švýcarský historik a bývalý šéf vědecké rady ústavu Portmann je připraven bránit se proti vyřazení z volby soudně, ale rada má podle něj šanci napravit své rozhodnutí a ředitele vybrat podle zákona. Na rozpory v řádech prý Portmann upozornil radu již dříve.
