Přehradu Jordán v Táboře, kterou pokrývá nevzhledný vodní květ, pomohou od řas a sinic vyčistit vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Využijí k tomu takzvanou koagulační neboli srážecí stanici.
Základní živinou pro řasy a sinice je fosfor, který se do vodní nádrže v Táboře dostává hlavně z nedokonalého čištění komunálních odpadních vod a také z rybářského hospodaření v povodí. Cílem koagulační stanice je proto zamezit tomu, aby se fosfor k řasám a sinicím dostal.
"Dělá se to tak, že se fosfor pomocí chemikálií běžně používaných na úpravu pitné vody srazí na sraženinu, v tomto případě na sraženinu hydratovaných oxidů železa. V této formě je pak fosfor pro řasy a sinice obtížně dostupný. Sraženina klesne ke dnu a dál odtéká voda bez fosforu," vysvětluje princip koagulační stanice Jakub Borovec z Hydrobiologického ústavu Biologického centra.
Aby byla koagulační stanice účinná, musí být ušita vodní nádrži přesně na míru a zcela zásadní je rovněž správné provozování stanice podle vlastností dané přehrady.
Českobudějovičtí hydrobiologové se přitom výzkumem nádrží a přehrad věnují už bezmála půl století a kvalitu vody v Jordánu sledují od roku 1999. Zkušenosti s podobným bojem s řasami a sinicemi mají z Brněnské přehrady, kde nastavovali parametry pro provoz tamní koagulační stanice.
V Táboře chystá projekt na zlepšení jakosti vody v Jordánu vedení města, které si jako své poradce přizvalo právě odborníky z Biologického centra Akademie věd. "Naším úkolem bude zpracovat podklady, na jejichž základě bude moci město Tábor vypsat výběrové řízení na projektanta zařízení. Budeme figurovat jako konzultanti, kteří navrhnou, kde stanice bude, jak bude vypadat nebo jakým způsobem se bude provozovat a podobně," sdělil hydrobiolog Jakub Borovec.
