Nadešel čas pro koledování. Dnes je Velikonoční pondělí, které svými lidovými zvyky završuje nejdůležitější křesťanské svátky roku - Velikonoce. Zatímco slavnost vzkříšení Krista patřila do chrámu, lidové oslavy jsou po staletí zakořeněny v normálním životě.
Chodí se na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou". Tradice jsou v České republice stále živé a krajově různé. Jiné jsou ve městech, jiné na venkově a liší se od západu na východ.
K Velikonočnímu pondělí se už nevážou žádné zvláštní liturgie a církevní obřady. Ježíšovo ukřižování, připomínané na Velký pátek, je podle křesťanské víry vykoupením smrtí za lidské hříchy. Velikonoce vrcholí v noci ze soboty na neděli a v neděli dopoledne slavností jeho vzkříšení a zmrtvýchvstání.
ČTĚTE TAKÉ: Velikonoční neděle. Pro křesťany hlavní svátek roku
Velikonoční pomlázka znamená nejen obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, ale i spletené pruty nebo velikonoční dar. Zmínky o velikonoční pomlázce pocházejí již ze středověku a tento obyčej se nejvíce koncentruje do střední Evropy. I zde však byla ještě třeba v 19. století místa, kde pomlázku lidé neznali, například mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi, kde děti koledovaly o červené vejce bez mrskání.
Zvláštní postavení červených vajec
Červené vejce mělo vůbec v lidových obyčejích a obřadech zvláštní postavení, připisovala se mu symbolika životodárné krve nebo Kristovy krve. Vajíčko jako takové pak znamenalo příchod jara a zrození nového života. Kraslice zdobí naše domovy dodnes, stala se i upomínkou, darem, ale také komerčním zájmem.
VELIKONOCE ZA ČASŮ KRIZE, ČTĚTE ZDE
K Velikonocům se váže také polévání vodou nebo házení do vody. "Oblévačka" se vyskytuje na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku. Ve Starých Prachaticích v šumavském podhůří patří k Velikonočnímu pondělí pekání vajec, souboj spočívající v ťukání špičkami zdobených vajíček o sebe. V současnosti již ojedinělý zvyk patřil podle etnografů k běžným velikonočním tradicím nejen v Čechách, ale i na Slovensku nebo v Německu ještě na konci 19. století.
Foto: ČTK
