Norské soudy budou v případě sourozenců Michalákových postupovat co nejrychleji. Rodina může také získat veškerou právní podporu, jakou Norsko nabízí. Sdělila to norská velvyslankyně v Praze Siri Ellen Sletnerová. Je přesvědčena o tom, že případ dobré vzájemné vztahy Norska a Česka neponičí.
Norské úřady v září rozhodly o zbavení Evy Michalákové rodičovské odpovědnosti k oběma jejím synům, které sociální služba odebrala z rodiny v květnu 2011. Mladší hoch má jít do adopce. Matka se odvolává. Podle odhadu jejích právníků by norský soud mohl případ projednávat do půl roku.
"Rodina získá veškerou právní podporu z norské strany. Případ bude posuzován nejrychleji, jak jen bude možné, protože se jedná o malé děti," uvedla Sletnerová. Podle ní doba projednávání bude záviset na postupu právních zástupců rodiny a na právním systému. Podle norského velvyslanectví mají například všichni rodiče právo dostat obhájce ex offo v případech, které se týkají ochrany dětí.
Norské zářijové rozhodnutí o zbavení rodičovských práv a adopci mladšího hocha překvapilo české politiky. Označili ho za bezohledné, nehorázné či nekorektní. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si pak hned pozval norskou velvyslankyni. Nebyla tehdy v Praze, místo ní dorazila její zástupkyně. Ministerstvo zahraničí poslalo Norsku další diplomatickou nótu. Se Sletnerovou se šéf české diplomacie zatím nesešel. Prezident Miloš Zeman ambasadorce zrušil pozvání na oslavy 28. října.
"Nevěříme, že by tato kauza mohla zničit dobré vzájemné vztahy mezi oběma našimi zeměmi... Případ nemohu vyřešit ani já, ani norští politici. Musí se řešit soudní cestou a projít norským soudním systémem," uvedla velvyslankyně.
Pokud by Michaláková s nynějším odvoláním neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.
Zástupci Michalákové žádali po kabinetu ale ráznější kroky. Právník Pavel Hasenkopf poukazoval na to, že matka už jedno odvolací soudní kolečko bez úspěchu absolvovala a neuspěla ani ve Štrasburku. Podle ředitele brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána se ale žena poprvé odvolávala kvůli odebrání synů, nyní kvůli zbavení rodičovských práv a adopci. Kapitán norské rozhodnutí považuje za nepřijatelné, když rodina jeví o děti zájem.
Právníci Michalákové poslali také otevřený dopis ministryni práce Michaele Marksové (ČSSD). Píšou v něm, že o svěření chlapců do péče chtěli už v roce 2012 žádat prarodiče a také rodina sestry Evy Michalákové. Norský soud ale prý žádost odmítl přijmout, protože "nebyla předložena diplomatickou cestou". Po únorovém setkání s premiérem začaly norské advokátky chystat novou žádost o svěření chlapců matčině sestře. Kapitán po svém březnovém jednání v Norsku ale sdělil, že podle tamního práva není možné dát dítě k pěstounům do ciziny a že žádost je bezpředmětná, píšou právníci Michalákové.
