Zatčení podnikatele Iva Rittiga, jeho dvorního právníka Michala Davida a dalších aktérů kauzy předražených jízdenek pražského dopravního podniku se dalo čekat. Už loni v létě totiž civilní soud zamítl Rittigovu žalobu na Nadační fond proti korupci, jenž přinesl důkazy o tom, že značná část provizí končila v lobbistových kapsách. Ředitel fondu Petr Soukenka dnešní zatýkání vítá.
"Jednoznačně to beru jako potvrzení našich zjištění, které jsme veřejně prezentovali již v roce 2011. Ve světle toho, jaké listinné materiály a další důkazy jsme policii předali, jsme si říkali, že ani není možné, aby obvinění na tyto lidi nepadla," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ Soukenka.
V posledních měsících prý poněkud propadal trudomyslnosti. "Říkal jsem si, že už to trvá strašně dlouho. Já samozřejmě od policie a státních zástupců nejsem vázán trestním řádem, ale z mého pohledu toho dostali takové množství a takové návody, že to nemohlo dopadnout jinak."
Přitom pro Soukenku a jeho spolupracovníky mohl být vodítkem i verdikt pražského městského soudu, který smetl Rittigovu žalobu na ochranu osobnosti. Soudce Tomáš Novosad šel dokonce tak daleko, že ve svém zdůvodnění naznačil, že nemá důvod se domnívat, že by příběh popsaný fondem nebyl pravdivý.
Příběh předestíraný Ivo Rittigem a lidmi z jeho okolí označil soud za "mírně řečeno neuvěřitelný". "Vyvstává pak legitimní otázka veřejného zájmu, kde končily peníze (či podstatná část z nich) vyplácené dopravním podnikem za předražené jízdní doklady... Jestliže Nadační fond při znalosti veškerých shora zmíněných okolností učinil závěr, že adresátem oné provize 17 haléřů byl ve skutečnosti pravděpodobně žalobce, pak tomuto závěru nelze nic vytknout..."
Pro připomenutí: pražský dopravní podnik si po skandálu s falšováním papírových jízdenek bez výběrového řízení najal firmu Neograph, jež za každou jednotlivou jízdenku s ochrannými prvky dostávala 34 haléřů. Sedmnáct haléřů však rovnou převáděla na zprostředkovatelskou společnost Cookville Asset na daňovém ráji Panenských ostrovech, za niž vystupovali Rittigovi právníci.
U soudu jeden z Rittigových spolupracovníků - bývalý člen komunistické vojenské rozvědky Peter Kměť - tvrdil, že firma patří jemu a provizi dostal za svůj nápad obchod uskutečnit. Nedokázal ale vůbec doložit, jaké měl v dopravním podniku styky a v čem byl jeho přínos.
Naproti tomu Nadační fond dodal nejenom tomuto soudu, ale i policii, jež nyní Ivo Rittiga obvinila, konzultační smlouvu mezi tímto podnikatelem a Cookville Asset. Podle ní Rittig měsíčně inkasoval paušální platbu 160 tisíc eur a bonus 40 procent z příjmů získaných ze zprostředkovaných obchodů.
Rittiga se ani pod pohrůžkou pokuty do soudní síně dostat nepodařilo. Jeho svědkové byli označeni za nedůvěryhodné. "Nedokázal ani vysvětlit, z jakých faktických důvodů byla smluvena provize pro společnost Cookville Asset a z jakých faktických důvodů tato firma vyplácela významné peněžní prostředky Ivo Rittigovi," stojí v rozsudku.